Že je EU špatná a k ničemu? Podívejte se, co nám Brusel zaplatil

Za deset let od vstupu ČR do EU přišlo do regionu přes 25 miliard korun. Největšími stavbami podpořenými dotacemi EU byly železniční koridor Praha-Plzeň-Cheb, šest výzkumných center Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni, výstavby kanalizací a čistíren vod Čistá Berounka a Čistá Radbuza, ale také stavba science centra Techmania a 3D planetária, které se nedávno otevřely v Plzni. "Plzeňský kraj patří v čerpání dotací EU mezi nejúspěšnější regiony. Také díky tomu byl vyhodnocený jako nejlepším místem pro život v ČR," uvedl Grüner.

Do silnic v Plzeňském kraji šlo za deset let téměř deset miliard korun. Pokud by dotace EU nebyly, tyto stavby, které nejsou "životně důležité", by se podle Grünera neudělaly. 

Největším dotačním programem pro kraj, obce i soukromníky byl Regionální operační program ROP Jihozápad, z něhož Plzeňský a Jihočeský kraj dostanou v letech 2008 až 2015 zhruba 18 miliard korun; z toho už byly schválené projekty v objemu 95 procent vyčleněné sumy. 

Univerzita získá celkem tři miliardy korun na stavbu šesti výzkumných center, které dokončí v roce 2015. Peníze EU využily i největší firmy v regionu, tedy Škoda Transportation a Plzeňský Prazdroj. "Pro skupinu je členství ČR v EU určitě přínosem. Usnadňuje přístup na společný evropský trh, a tedy zahraniční obchod," řekla škodovácká mluvčí Lubomíra Černá.

Nejlepší období v historii

Velkým firmám ze Zlínského kraje vstup do Evropské unie, od něhož v květnu uplyne deset let, pomohl. Oceňují zejména otevřené hranice v podobě volného pohybu osob a zboží i možnost získání milionových evropských dotací na modernizaci závodů či školení pracovníků. Vstup do EU však přinesl také negativa v podobě některých omezení.

Potravinářská firma Hamé z Kunovic po odbourání obchodních bariér vzkvétá. "Zažili jsme nejlepší období v historii, založili výrobní závody v Rusku a Rumunsku a násobně zvýšili tržby," řekl ČTK mluvčí Hamé Petr Kopáček. Firma se ale musela vzdát tradičního označení marmeláda, která podle evropské legislativy může být vyrobena jen z citrusových plodů.

Uherskobrodská zbrojovka si ale pochvaluje možnost čerpat evropské dotace, za které pořídila například výzkumné a vývojové centrum, zateplila budovy, koupila stroje či pořádala vzdělávací kurzy pro zaměstnance. 

Peníze pro drobné podnikatele

Vstup Česka do Evropské unie a posléze schengenského prostoru a zejména možnost čerpat z evropských peněz a dotací chválí v Ústeckém kraji podnikatelé a hlavně zemědělci. Kritizují pouze rozsáhlou byrokracii. Peníze z EU využívají města a obce na tvorbu pracovních míst, cyklostezky nebo opravy.

Za minutu dvanáct země vstoupila do EU podle šéfa krajské agrární komory Františka Loudáta. "Propad (mezi ČR a EU) byl katastrofální. Nedovedu si představit, že bychom pokračovali v situaci, kdy mléko se prodávalo za čtyři koruny a náklady byly šest korun," řekl ČTK Loudát. Díky penězům z evropských fondů vznikly v Ústeckém kraji ekofarmy, s dotacemi se naučili pracovat pěstitelé i chovatelé. 

Z programu podnikání a inovace čerpají i drobní podnikatelé. "Je fajn, že se nabízí něco i pro malé a střední firmy," řekl ČTK Ondřej Bartoš z rodinné firmy, která vlastní ústeckou tiskárnu Slon. "Peníze jsme využili na nové vybavení, zvyšujeme tím naši konkurenceschopnost. Dostali jsme 60 procent, zbytek musíme zaplatit ze svého," dodal.

Města dostala stovky milionů

Vstup Česka do EU před deseti lety se podle zástupců středočeských měst vyplatil a umožnil rozsáhlé investice do řady oblastí. Radnicím ale vadí složitá administrativa, kterou je nutné podstupovat. Podobně vnímají členství v EU také firmy v regionu. Zástupci největší tuzemské automobilky Škoda Auto například oceňují jednotný trh a volný pohyb osob, který prospěl ekonomice. 

Mladá Boleslav dostala na městské projekty asi 750 milionů korun. Další finance putovaly do města prostřednictvím společností, jako jsou třeba Vodovody a kanalizace. "Díky EU se také podařil nákup nových autobusů pro MHD," dodala mluvčí radnice Hana Koišová. Stovky milionů plynuly i do Příbrami, kde opravili dvě náměstí nebo autobusové nádraží. 

V Rakovníku od vstupu do EU vyčerpali téměř 120 milionů, na dalších projekty za 10,5 milionu jsou uzavřené smlouvy a 26 milionů má město přislíbeno. Evropské peníze pomohly i Nymburku, který opravil ulice, revitalizoval parky, modernizoval nemocnici a vybudoval cyklostezku. V Mělníku patřila mezi největší projekty revitalizace historického centra, oživení náměstí Míru či modernizace autobusového terminálu.

Pivo už se chladí

Mluvčí ROP Střední Morava Michaela Linhartová ČTK řekla, že od roku 2007 bylo z tohoto dotačního programu v Olomouckém a Zlínském kraji zatím vyplaceno 12 miliard korun, tedy zhruba dvě třetiny vyčleněné částky. Největší objem peněz putuje do rozvoje měst a venkova. Značná část dotací byla určena také na dopravní infrastrukturu, veřejnou dopravu a cestovní ruch.

Dotace využívají i firmy v Olomouckém kraji, kterým se navíc díky vstupu ČR do EU otevřel unijní trh. "Získali jsme přístup k tržně zajímavým západoevropským trhům. Druhý bodem je, že se nám otevřely dveře k bruselským penězům, i když v době, kdy začala Evropa chudnout. Aktuálně čerpáme peníze na vzdělávání EDUKA a máme rozjednaný projekt dotací na novou linku," uvedl ředitel likérky Granette & Starorežná Distilleries Pavel Kadlec.

Přerovský Pivovar Zubr s pomocí dotací EU modernizoval chladicí systém a rozšířil výrobní kapacitu.

Tzv. čistá pozice České republiky v roce 2013 vůči rozpočtu EU dosáhla nejlepšího výsledku od našeho vstupu do EU. ČR získává dlouhodobě z rozpočtu EU podstatně více peněz, než do něj odvádí.

Rekordní rozdíl mezi příjmy a odvody v roce 2013 dosáhl 84,1 miliardy korun a překročil čistou a dosud rekordní bilanci za rok 2012 o téměř 11 miliard. Z hlediska vztahu k hrubému domácímu produktu ČR činily celkové příjmy České republiky z rozpočtu EU přibližně 3,2 % HDP, podíl čistých příjmů dosáhl 2,2 % českého HDP.

Celkově už ČR od svého vstupu do EU (1. května 2004) zaplatila do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala z něj 676,2 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo více než 333 miliard. Odvody Česka do evropského rozpočtu se postupným tempem zvyšují, zatím ovšem rostou i příjmy, uvádí businessinfo.cz.