Úspory počesku: Projekt ministerstva měl ušetřit 1,2 miliardy, výsledek je bídný

Vzhledem ke zpoždění v projektu NIPEZ vláda odložila start provozu e-tržišť třikrát, dohromady téměř o rok. Do ostrého provozu naběhla včas, tedy k 1. červenci 2012, jen dvě e-tržiště z pěti, které Ministerstvo pro místní rozvoj vybralo v soutěži. Povinnost nakupovat jejich prostřednictvím vláda uložila jen svým usnesením. Ministerstvo pro místní rozvoj nenastavilo žádné kontroly a sankce pro případ, že by se zadavatelé, tedy ministerstva a další dotčené instituce, tímto usnesením neřídili. A to navzdory tomu, že ministerstvo stejným způsobem nastavilo podmínky už u předcházejících projektů tohoto typu a samo je pak vyhodnotilo jako nevyhovující.

Ministerstvo pro místní rozvoj ve studii proveditelnosti odhadlo, že díky e-tržištím se ročně ušetří 1,2 miliardy korun. Ministerstvo ale po startu e-tržišť nesbíralo data, na jejichž základě by mohlo zjistit, zda k předpokládaným úsporám skutečně došlo. Kontroloři proto porovnali předpokládané hodnoty zakázek a jejich konečné smluvní ceny a spočítali, že za první rok provozu e-tržišť se ušetřilo jen 320 milionů korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj zaplatilo za vybudování e-tržišť 37 milionů korun a první rok provozu ho stál 22,4 milionu korun. V prvním roce bylo na pěti e-tržištích evidováno přes 44 tisíc zakázek. Téměř 32 tisíc z nich v celkové hodnotě 2,25 miliardy skončilo uzavřením smlouvy s dodavatelem. Faktem ale je, že 38 % zakázek oznámených na e-tržištích bylo zadáno bez soutěže, což má podle NKÚ negativní vliv na efektivnost e-tržišť a dopad na plánované úspory.

Zdaleka nejvyužívanějším e-tržištěm byl "Tendermarket", prostřednictvím kterého bylo úspěšně vysoutěženo více než 27 tisíc zakázek. Kontroloři porovnali, jak se na e-tržištích angažovala jednotlivá ministerstva. Jednoznačně nejvíc je využívalo Ministerstvo obrany, které přes ně zadalo přes 11 tisíc zakázek za 706,6 milionu korun. Je třeba ale zdůraznit, že přes 40 % z nich ministerstvo zadalo bez soutěže. Celkem bylo na e-tržištích zaregistrováno 570 zadavatelů. Dodavatelů bylo 10 197, což ovšem reprezentuje jen 0,39 % ekonomických subjektů v České republice.

Ministerstvo pro místní rozvoj odhadlo, že stát za prvních pět let provozu e-tržišť zaplatí 352 milionů korun (bez DPH). Stát totiž platí na základě koncesní smlouvy externím provozovatelům e-tržišť za každou zadanou zakázku, a to podle sazeb uvedených v ceníku. Kontroloři ale zjistili, že ministerstvo v rozporu s právními předpisy dvakrát navýšilo sazby za jednotlivé služby, čímž zvýšilo i celkové výdaje na provoz e-tržišť. Ministerstvo například dodatkem ke koncesní smlouvě navýšilo sazby z ceníku, přestože podle této smlouvy mají o jejich zvýšení žádat provozovatelé e-tržišť, a to jen ze závažných a objektivních důvodů. Podle NKÚ tak stát za provoz e-tržišť platí víc, než kolik je nezbytně nutné, a hrozí to i do budoucna.

Psali jsme: Šlendrián na MPSV: Příjemce dotací nikdo nehlídá, zjistil NKÚ. A to není vše Jak podojit stát? Miliony se zaokrouhlí na miliardu a ministerstvo platilo, zjistil NKÚ  

NKÚ zjišťoval u dodavatelů registrovaných na e-tržištích přínosy i slabá místa nového systému nákupu komodit. Z téměř dvou tisíc oslovených odpovědělo na otázky kontrolorů téměř šest stovek dodavatelů. Ti si hlavně stěžovali na větší časovou náročnost zadávaní zakázek, složité a zdlouhavé vyhledávání, nepřehlednost a uživatelsky nepřívětivé prostředí, stojí na webu nku.cz.

E-tržiště jsou klíčovým nástrojem k dosažení transparentnějších veřejných soutěží a mají prokazatelný vliv na snižování výsledné ceny zakázek. Vzhledem k výše popsaným nedostatkům e-tržišť ale podle NKÚ stále existuje prostor k výraznému zlepšení jejich fungování, například častější využívání „otevřených výzev", jejichž prostřednictvím zadavatel dosahuje vyšších úspor.