2,5 milionu Čechů v práci strádá: Zhuntované tělo, stres a šikana

V roce 2007 kvůli zdravotním problémům nezůstala doma, nebo si odpočinula necelý den ani ne tři procenta pracovníků. Loni tak postupovalo už 48 procent Češek a Čechů, které nějaká zdravotní obtíž trápila. Podle statistiků se do chování lidí promítly změny v nemocenské. V prvních třech dnech nemoci se totiž dávky už nevyplácejí. Vládní strany v koaliční dohodě uvedly, že tuto výplatu zas obnoví.

Aspoň čtyři dny, ale ne déle než dva týdny doma loni kvůli zdravotním obtížím zůstalo 12 procent dotázaných. V roce 2007 jich bylo 32 procent. Dva týdny až měsíc byli před sedmi lety kvůli zdravotním problémům mimo pracoviště tři z deseti lidí, loni dva z deseti. Víc než měsíc, ale méně než tři měsíce se se zdravotním problémem vypořádávala v roce 2007 pětina osob, loni devět procent.

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je podle statistiků stres a přepracování. Loni si na ně stěžovalo 18 procent lidí, v roce 2007 zhruba 13 procent. Zhoršení duševního zdraví hrozí hlavně v profesích s vysokým podílem organizační, tvůrčí a řídící činnosti. Na stres či přepracování si stěžovala víc než třetina vedoucích a pětina specialistů a odborných pracovníků. Nejčastěji těmito jevy trpí lidé mezi 35 a 50 lety.

Osmi procentům pracovníků hrozí nesprávné držení těla, zhruba stejnému podílu osob pak značné zrakové vypětí kvůli počítačům. Šest procent lidí je v prašném, zakouřeném prostředí či v místě s chemickými výpary. Čtyři procenta pracovníků jsou vystaveni hluku či vibracím.

Téměř 10.000 lidí se pak v práci setkalo se sexuálním obtěžováním nebo šikanou. Víc si na ně stěžují ženy. Zhruba 73.000 lidí bylo vystaveno násilí či jeho hrozbě, častěji muži.

Psali jsme: Depresivní: Práce zaměstnance stresuje čím dál víc  

Faktory pracovního prostředí mají vliv na zdraví a psychologický dopad na psychiku, na pohodu pracovní výkon osobnosti. Jsou to nejen materiální podmínky, např. prostor, architektonické řešení pracovních prostor, urbanistické řešení komplexu provozních budov, estetická úroveň řešení pracovních interiérů a exteriérů, stav technického rozvoje, přístupové komunikace, čistota prostorů, osvětlení, barevná úprava, hluk, mikroklimatické podmínky, ale i sociální pracovní podmínky, např. motivace, uspokojení z práce, typ pracovní skupiny, vztahy v ní, psychosociální klima a typ řízení. Celé chování organizace se nazývá podniková kultura, vysvětluje Prof. PhDr. Rudolf Kohoutek,CSc. na svém webu rudolfkohoutek.blog.cz.

Z hlediska hygieny zraku je žádoucí střídat čtení s pohledy do dálky, např. z okna. Optimální intenzita osvětlení (v luxech) je závislá na vykonávané práci. Např. pro administrativní práce by měla být minimálně 200 luxů, což představuje světlo asi 100 W žárovky z jednoho metru. Důležité je, aby osvětlení přicházelo z takového směru, aby na pozorovaném místě nebyl stín. Světlo by mělo dopadat z levé strany a poněkud dopředu. Správné osvětlení je nezbytným předpokladem nejen pracovní pohody, ale i pohody osobní a také předpokladem pro úspěšné zvyšování pracovní produktivity.

Hluk znesnadňuje a někdy i znemožňuje komunikaci, dorozumívání mezi lidmi při práci. Hluk člověka obtěžuje, takže se na svou práci hůře soustřeďuje. Musí pak vynakládat více úsilí, aby svůj pracovní úkol splnil. Vykonává-li člověk jednoduchou činnost, není účinek hluku na tuto činnost většinou příliš velký. Rušivý účinek hluku je však dobře patrný při vykonávání složitější duševní činnosti. Dlouhodobá expozice hluku dokonce u mnoha pracovníků přivádí po létech nervovou labilitu s typickými znaky neurózy.

V České republice jsou optimální hodnoty mikroklimatických podmínek zakotveny v hygienických předpisech. V těchto směrnicích jsou uvedeny hodnoty pro vnitřní teplotu a intenzitu výměny vzduchu na různých pracovních či hygienických zařízeních, např. kancelářské místnosti mají mít teplotu od 18o Celsia do 21o Celsia, vzduch se v nich má vyměňovat dvakrát až třikrát za hodinu.