Konečně obrat k lepšímu: Aktivita českých podniků roste

"Výrobní index PMI v květnu překvapivě stoupl na 57,3 bodu, tedy na nejvyšší úroveň od dubna 2011. Tempo růstu výroby zůstalo silné, byť trochu slabší než v dubnu," uvedla ekonomka pro střední a východní Evropu u HSBC Agata Urbanska. Tak jako v předchozím měsíci index PMI posílily nové exportní zakázky, zaměstnanost a zásoby vstupů na skladě, dodala.

Index tedy podle analytika Raiffeisenbank Václava Frančeho ukazuje na další růst ekonomiky. "Start do druhého čtvrtletí je tedy velmi dobrý. Soudě podle výsledku PMI by mohla ekonomika ve druhém čtvrtletí velmi rychle růst," uvedl. Za celý rok čeká růst ekonomiky o 2,3 procenta.

V květnu objem nových zakázek v české výrobní sféře rostl již rok, a to nejrychlejším tempem od ledna 2011. Firmy hlásí rostoucí poptávku v tuzemsku i na zahraničních trzích.

„Po návratu k růstu v polovině minulého roku získává ekonomika znovu pevnou půdu pod nohama," říká Olli Rehn, místopředseda Komise odpovědný za hospodářské a měnové záležitosti a euro. „Posílení domácí poptávky v letošním roce by nám mělo pomoci k dosažení vyváženějšího a udržitelného růstu. Pokračuje nastolování ekonomické rovnováhy a zejména v nejvíce ohrožených zemích se zvyšuje vnější konkurenceschopnost. To nejhorší z krize již máme zřejmě za sebou, ale nesmíme se tím nechat ukolébat, protože hospodářské oživení je zatím pomalé. Aby bylo silnější a vytvářelo více pracovních míst, musíme v nastoupeném kurzu ekonomické reformy pokračovat."

Očekává se rovněž, že v roce 2014 bude v EU i v eurozóně převládat mírná inflace ve spotřebitelských cenách, a to ve výši 1,2 % a 1,0 %. V roce 2015, až hospodářský růst nabere na obrátkách, se prý poté lehce zvýší přibližně o čtvrt procentního bodu, informuje onbusiness.cz.

Největší riziko nepříznivého vývoje růstu představuje podle materiálů EU opětovná ztráta důvěry, k níž by mohlo vést oddalování reforem na úrovni členských států či EU. Zvýšila by se pravděpodobnost, že se období pomalejšího růstu v Evropě prodlouží a projeví se v prognózovaném období negativním dopadem na hospodářskou činnost.

I když současný vývoj cen odráží vnější faktory i probíhající změny, riziko pro nastolení ekonomické rovnováhy by představovala velmi nízká inflace v eurozóně. Vzhledem k postupně sílícímu oživení a zvyšování důvěry existuje však pouze nepatrná pravděpodobnost, že by mohlo dojít k šokům dostatečně velkým, aby narušily inflační očekávání a spustily deflaci v celé EU.