Českému byznysu s cizinou se nebývale daří, oznámila ČNB

Platební bilance obvykle vykazuje v prvním čtvrtletí přebytek, ten letošní je ale proti loňskému sedminásobný. Daří se zejména obchodu se zahraničím, který skončil za leden až březen v přebytku 72,2 miliardy korun. Přebytek vykázala i bilance služeb, a to přes 20 miliard. Bilance výnosů, která zohledňuje například výplatu dividend, však skončila téměř pětadvacetimiliardovým schodkem.

"Znaménko klíčového ukazatele vnější nerovnováhy, běžného účtu platební bilance, se mění ze záporného na kladné. Naposledy měla Česká republika kladné saldo běžného účtu v roce 1993," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Zároveň upozornil, že vnější nerovnováha ve smyslu deficitu běžného účtu platební bilance byla posledních 20 let jednou ze základních charakteristik české ekonomiky.

Za celý letošní rok by mělo kladné saldo podle Marka dosáhnout 1,4 procenta HDP, příští rok by se do konce mohlo pohybovat mezi dvěma až třemi procenty HDP.

OECD očekává zlepšení globální politiky

V zemích OECD se zlepšuje důvěra soukromého sektoru, začaly se zvedat investice i obchod - důležité motory růstu. Nejdále je hospodářské oživení v USA, eurozóna alespoň vystoupila z recese. Ve většině zemí se zlepšuje či alespoň dále nezhoršuje situace na trhu práce, míry nezaměstnanosti jsou ovšem dosud nepřijatelně vysoké, zvláště v eurozóně. Rychle se rozvíjející ekonomiky (EMEs) na rozdíl od vyspělých zemí poslední dobou spíše zpomalují. Nadále však vykazují výrazně vyšší tempa růstu - souhrnná prognóza růstu HDP v zemích BRIICS je 5,3% pro letošní a 5,7% pro příští rok.

Mezi hlavní (negativní) rizika výhledu řadí tentokrát OECD riziko deflace v eurozóně, finanční zranitelnost EMEs, pramenící z úvěrového boomu posledních let, která by se mohla plně projevit při normalizaci měnové politiky v USA, a nová „geopolitická" rizika v Rusku a na Ukrajině.

Měnová politika musí dle OECD zatím zůstat akomodativní, a to zejména v eurozóně, kde se nízká inflace hrozí zvrhnout v deflaci. OECD vyzývá ECB k dalšímu snížení sazeb (hlavní měnově-politické sazby na nulu) a případnému přijetí dalších nekonvenčních opatření, nebude-li se inflace vracet k cíli. Co se fiskální politiky týče, OECD schvaluje zbrzdění konsolidace v USA a některých zemích eurozóny, naopak Japonsko polevit nemůže vzhledem k vysokému vládnímu dluhu. Další priority vidí OECD v posílení aktivní politiky zaměstnanosti v USA, nápravě bankovního systému eurozóny a provedení strukturálních reforem ke zvýšení potenciálu v Japonsku.

Pro Českou republiku OECD prognózuje postupné zrychlování růstu HDP na 1,2% letos a 2,4% v r. 2015. K exportu, který je zatím hlavním tahounem růstu, by se měla postupně přidat soukromá spotřeba díky posílení důvěry a vyššímu růstu reálných příjmů. OECD podporuje za současné situace mírně expanzivní fiskální politiku, po upevnění růstu však nabádá k další konsolidaci. Česká národní banka by se dle OECD měla vrátit k volně plovoucímu kurzu, jakmile to bude možné vzhledem k důvěryhodnosti inflačního cíle a hrozbě deflace. Ze strukturálních reforem OECD akcentuje posílení aktivní politiky zaměstnanosti, informuje MZV ČR na svém webu.