Neetické praktiky firem? Česko je světovým lídrem v jejich tolerování

Získat zakázku pomocí osobního daru je ochotno 37 procent tuzemských manažerů, celosvětově je to 14 procent. V případě finančních úplatků ovšem podle průzkumu vedou Řekové s 58 procenty. Česká republika je s šesti procenty až ve druhé polovině žebříčku.

Pod nadstandardními službami si lze podle ředitele investigativních služeb EY v ČR Tomáše Kafky představit například pozvání na golf do exotických krajů, kongresovou turistiku, různé pompézní akce a "oblíbené návštěvy u profesionálek, kulantně řečeno".

"Korupce je tak v ČR rozšířeným jevem a neetické jednání přetrvává," řekla šéfka tuzemské pobočky EY Magdaléna Souček. Celkem 69 procent tuzemských respondentů podle ní považuje korupci ve své zemi za rozšířený jev. Globálně je to 39 procent manažerů.

Protikorupční pravidla a etický kodex má v ČR 70 procent firem, podle předchozího průzkumu z roku 2012 to bylo 74 procent firem. Celosvětově má protikorupční pravidla nyní přes 80 procent podniků. "Je s podivem, jak laxně české společnosti přistupují k prevenci, když již dva roky platí zákon o trestní odpovědnosti firem," uvedl Kafka. 

Zároveň se ale postoj tuzemských manažerů k zavádění protikorupčních opatření podle něj zlepšil. "Celkem 84 procent respondentů z řad vedení jasně dalo najevo důraz, který klade na prosazování interních protikorupčních pravidel. Ve více než 60 procentech českých firem jsou stanoveny jasné sankce," uvedl. 

Psali jsme: Korupce? Běžný jev, tvrdí 75% Čechů. Nejhůře si vedou politické strany  

Znepokojivý je podle průzkumu fakt, že více než desetina z oslovených tuzemských generálních ředitelů považují zkreslování údajů v účetní závěrce za ospravedlnitelné, pokud to jejich společnosti pomůže přežít krizi.

Hlavním důvodem k vytvoření etického kodexu je jasně stanovit principy a pravidla etického jednání zaměstnanců, ať již navenek organizace nebo vůči sobě navzájem. K dalším důvodům patří zakotvit důležité zásady profesionálního postupu, posílit profesní identitu a odpovědnost zaměstnanců a nastavit normy sloužící k hodnocení osob, píše pro server iHned.cz Jan Urban z Consilium Group.

Význam etického kodexu organizace zdaleka není jen vnější, resp. marketingový. Dodržování principů etického chování činí práci v jakékoli organizaci příjemnější, a tím i produktivnější.

"Etické principy či normy, které etický kodex organizace zakotvuje, by se měly vztahovat ke třem hlavním oblastem. Prvá se dotýká chování firmy jako takové. Stanoví hlavní zásady jednání organizace vůči jejím partnerům, tj. zaměstnancům, zákazníkům, vlastníkům (akcionářům, investorům apod.), dodavatelům i společenskému okolí (podniková odpovědnost). Příkladem mohou být pravidla dotýkající se obchodního jednání (například dávání darů), marketingových aktivit podniku (nezveřejňování zavádějících informací) nebo snahy omezit dopad podnikových činností na znečišťování prostředí," vysvětluje Urban.

Druhá skupina zásad se týká chování zaměstnanců vůči firmě. Upravuje otázky vztahující se k možnému výskytu konfliktů a zájmů řešení (například přijímání darů), využívání firemních informací, vykonávání vedlejších činností, politických aktivit apod. Třetí oblast pak tvoří etické normy v oblasti řízení lidských zdrojů.

Pravidla kodexu lze prosazovat jejich zveřejněním v rámci organizace i navenek, pomocí školicích programů a tréninků, zřízením "horké linky" nabízející zaměstnancům i manažerům pomoc v eticky komplikovaných situacích apod. Ještě důležitější je však promítnout zásady kodexu do firemních směrnic a pravidel (například hodnocení zaměstnanců) a sankcionovat jejich porušování.