ČNB dnes rozhodla o koruně. Kdy skončí intervenční režim?

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou přitom podle Singera protiinflační. To podle něj znamená, že stoupla potřeba pozdějšího ukončení režimu devizových intervencí, než předpokládá prognóza. Mezi rizika, která by tlumila růst cen, patří výrazně utlumený cenový vývoj v zahraničí, nižší pozorovaný růst cen potravin, nižší výhled na vývoj regulovaných cen a rozpočtová politika v roce 2015.

Návrat do standardního režimu měnové politiky nebude podle guvernéra znamenat posílení kurzu koruny na úroveň před zahájením intervencí. "V mezidobí totiž dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších veličin," uvedl.

Česká ekonomika prošla v letech 2012-2013 obdobím hospodářského útlumu, který se nepříznivě odrazil v nárůstu nezaměstnanosti, v poklesu příjmů a spotřeby domácností, stejně jako zisků a investic firem. Česká národní banka reagovala na uvedený vývoj tím, že bezezbytku využila svého hlavního měnověpolitického nástroje, když v závěru roku 2012 snížila úrokové sazby na technickou nulu (0,05 %).

Dále se ČNB zavázala, že na této rekordně nízké hladině budou úrokové sazby ponechány tak dlouho, jak bude potřeba. Cílem ČNB přitom v souladu s jejím zákonným mandátem bylo a je udržet cenovou stabilitu, a tím přispívat ke stabilnímu vývoji české ekonomiky. ČNB proto současně již od podzimu roku 2012 komunikovala připravenost použít své další nástroje v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky. Pro tento účel byl z mnoha dobrých důvodů vybrán měnový kurz. Již samotné vyhlášení ČNB, že je připravena kurzu použít, vedlo koncem roku 2012 a začátkem roku 2013 k oslabení kurzu koruny, které umožnilo zbrzdit dezinflační tendence a pomohlo ekonomice se přeci jen trochu nadechnout.

Psali jsme: Českému byznysu s cizinou se nebývale daří, oznámila ČNB Šéf ČNB je spokojen: Intervence vyšla, ceny rostou nepatrně  

Ukázalo se, že recese a útlum na trhu práce odeznívají jen velmi pomalu a jejich protiinflační dopady vedou spolu s poklesem cen surovin a energií k dalšímu snižování inflace. ČNB očekávala, že začátkem roku 2014 klesne k nule, a že po očištění o úpravy spotřebních daní na cigarety dokonce úhrnná cenová hladina poklesne. Ceny mnoha položek spotřebního koše (zejména ceny spotřebního zboží) přitom klesaly již delší dobu. Proto ČNB jednala, aby dostála svému zákonnému mandátu, kterým je péče o cenovou stabilitu, uvádí se na webu cnb.cz.

Pokles cen nakupovaného zboží a služeb, který je na úrovni jednotlivce jako spotřebitele zdánlivě pozitivní skutečností, je na úrovni národního hospodářství jevem krajně nepříznivým a nevítaným. Centrální banky všude ve světě se maximálně snaží rizikům takového vývoje předcházet. V očekávání poklesu cen totiž řada podniků či domácností odkládá své nákupy na pozdější dobu, což ovšem vede k tomu, že chybí, resp. se v čase odsouvá poptávka. Není-li poptávka, není potřeba tolik vyrábět, firmy propouštějí, snižují se příjmy domácností i zisky podniků, což tlačí na další pokles cen. A tak dokola. Říká se tomu deflačně-recesní spirála, z níž není snadné cesty ven, když už se do ní nějaká ekonomika dostane.

Nesmírně negativní zkušenost s deflačním vývojem ve 30. letech minulého století je v tomto ohledu stále silným mementem pro všechny hospodářsko-politické autority, zejména pak pro centrální banky. Negativní zkušenost s deflací má v posledních dvou desetiletích rovněž Japonsko. ČNB se proto v souladu se svým mandátem pečovat o cenovou stabilitu rozhodla konat tak, aby výše uvedené riziko vyloučila, tj. aby zajistila rychlejší návrat inflace do dvouprocentního cíle, tj. do bezpečné vzdálenosti od deflačních vod.