Češi zhodnotili svou životní úroveň a ekonomickou situaci země. Výsledek?

Z výsledku šetření vyplynulo, že necelá polovina (45 %) české veřejnosti hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi negativně, když 8 % ji označilo za „velmi špatnou" a 37 % za „špatnou".

Naopak příznivé hodnocení současné ekonomické situace se vyskytlo u 15 % dotázaných, kteří ji charakterizovali jako „dobrou" (14 %), zatímco odpověď „velmi dobrá" se v šetření vyskytla jen ojediněle (1 %). Téměř dvě pětiny (38 %) lidí pak považuje současnou ekonomickou situaci v ČR za „ani dobrou, ani špatnou". Zbývající 2 % oslovených se k tomuto dotazu nedokázala vyjádřit a zvolila odpověď „nevím", informuje Soc.cas.cz.

Z časového srovnání vyplývá, že oproti předchozímu šetření z května 2014 se hodnocení ekonomické situace statisticky významně nezměnilo. Nicméně v posledních deseti měsících je zřejmý trend postupného poklesu podílu negativního hodnocení (o 23 procentních bodů oproti září 2013). Aktuální výsledek je rovněž méně nepříznivý než před rokem v červnu 2013, kdy ekonomickou situaci jako špatnou hodnotilo 66 % respondentů, tedy o 21 procentních bodů více než nyní.

Podrobnější analýza ukázala, že optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se subjektivně hodnocenou životní úrovní a rovněž s příjmem. Z hlediska věku je hodnocení ekonomické situace poněkud příznivější u dotázaných z kategorie 15 až 19 let, naopak kritičtější je u lidí od 60 let výše. Relativně optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují absolventi vysokých škol, studenti, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, z hlediska sebezařazení na pravolevé škále politické orientace ti, kdo se hlásí k pravici, z hlediska stranických preferencí stoupenci ANO či TOP 09 a dotázaní, kteří důvěřují vládě.

Naopak kritičtější v tomto směru jsou důchodci, nezaměstnaní, respondenti, kteří sami sebe na škále politické orientace řadí jednoznačně na levici, podle stranických preferencí voliči KSČM, jakož i rozhodnutí nevoliči bez preferované strany a ti, kdo vládě nedůvěřují.

Výhled ekonomiky?

Relativně největší část občanů představující necelou polovinu (47 %) veřejnosti má za to, že se ekonomická situace v tomto roce nezmění. Podstatně menší část, která se pohybuje na úrovni jedné čtvrtiny (26 %), počítá se zhoršením ekonomické situace v ČR v tomto roce, přičemž 4 % se domnívají, že se situace „velmi zhorší", a dalších 22 % předpokládá, že se „trochu zhorší".

Pětina (21 %) Čechů si naopak myslí, že by se ekonomická situace v ČR v tomto roce mohla zlepšit, v tom 1 % věří, že se „velmi zlepší", a 20 % předpokládá, že se „trochu zlepší". 6 % respondentů na otázku nedokázalo jednoznačně odpovědět a zvolilo odpověď „nevím".

Jak si vedou domácnosti?

Více než dvě pětiny (44 %) lidí mají podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 6 % ji hodnotí jako „velmi dobrou" a 38 % jako „spíše dobrou". Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti necelá pětina (18 %) občanů, když 15 % ji označilo za „spíše špatnou" a 3 % za „velmi špatnou". Téměř dvě pětiny (38 %) pak životní úroveň své domácnosti charakterizují jako „ani dobrou, ani špatnou".

Skupiny vnímající svou životní úroveň méně příznivě tvoří především lidé ve věku nad 60 let, důchodci, nezaměstnaní, stoupenci KSČM, rozhodnutí nevoliči bez preferované strany, lidé, kteří sami sebe na škále levice-pravice politicky řadí jednoznačně k levici, a dotázaní, kteří nedůvěřují vládě. Mezi ženami oproti mužům a mezi katolíky oproti těm, kdo jsou bez vyznání, se výrazně častěji objevovalo neutrální hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti jako „ani dobré, ani špatné".