Argentině zbývají jen hodiny do státního bankrotu

New York - Rozhovory mezi Argentinou a soudem jmenovaným prostředníkem o argentinském dluhu zatím nedospěly k dohodě a dnes budou pokračovat. Po několikahodinovém jednání to v New Yorku prohlásil argentinský ministr hospodářství Axel Kicillof. Argentina musí nejpozději dnes vyřešit spor s věřiteli, kteří se po jejím státním bankrotu v letech 2001 a 2002 odmítli zapojit do restrukturalizace dluhu. V opačném případě zemi hrozí již druhý státní bankrot za posledních 13 let.

"Nemohu poskytovat informace," řekl podle agentury Reuters argentinský ministr poté, co v noci místního času opustil kancelář soudem jmenovaného prostředníka. "Pracujeme," uvedl také.

Argentina, která má třetí největší ekonomiku v Latinské Americe, se po sérii porážek před americkými soudy dostane podruhé za 13 let do stavu insolvence, jestliže nezaplatí držitelům původních nerestrukturalizovaných argentinských dluhopisů. Ti po bankrotu Argentiny odmítli přistoupit na podmínky restrukturalizace a požadují po Buenos Aires plnou hodnotu dluhopisů soudní cestou.

Argentina žádá odklad dřívějšího soudního verdiktu z roku 2012, který zemi nařídil vyplatit žalujícím vlastníkům původních dluhopisů 1,33 miliardy dolarů (27,1 miliardy Kč) plus úroky dřív, než vyrovná splatnou částku vlastníkům restrukturalizovaných dluhopisů.

Konečná lhůta 30 dnů pro úhradu vyprší dnes o půlnoci newyorského času, napsala agentura Reuters. Argentina má do té doby čas na to, aby buď dosáhla dohody, nebo hedgeovým fondům zaplatila, nebo si zajistila odklad soudního verdiktu, který vedl ke stanovení této lhůty.

Kicillof se v úterý v newyorské kanceláři prostředníka Daniela Pollacka objevil poprvé po více než třech týdnech. Jeho dosavadní nepřítomnost vyvolávala otázky, do jaké míry je Buenos Aires odhodláno dosáhnout dohody s vlastníky nerestrukturalizovaných dluhopisů.

Pollack v úterý podle Reuters uvedl, že argentinská vláda a ředitelé velkých hedgeových fondů se vůbec poprvé setkali tváří v tváří. To, zda se strany dnes sejdou, by se prý mělo rozhodnout během noci.

Argentina odmítá vyplatit vlastníky nerestrukturalizovaných dluhopisů v obavě, že k několika žalujícím hedgeovým fondům se připojí další věřitelé, kteří také nepřistoupili na výměnu dluhopisů. Celková nárokovaná částka by tak mohla podle Buenos Aires dosáhnout 15 miliard dolarů, což je více než polovina současných devizových rezerv Argentiny.

Související

Ilustrační fotografie

Guyana. Země, o které řada lidí nic neví, bude brzy jednou z nejdůležitějších na světě. A nebude sama

Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se stávají novou globální ropnou hranicí. Tři země – Brazílie, Guyana a Argentina – stojí v čele explozivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC, přičemž se dušují, že je to klíčové pro jejich ekonomický rozvoj. Tento boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, poháněné právě fosilními palivy, projevují v regionu extrémními požáry, záplavami a suchy.
Javier Milei

Trump hrozí Argentině seškrtáním pomoci, pokud Milei prohraje volby

Donald Trump varoval, že by mohl snížit finanční pomoc Argentině, pokud jeho spojenec Javier Milei prohraje klíčové legislativní volby, které se konají koncem tohoto měsíce. „Jestli prohraje, nebudeme k Argentině štědří,“ prohlásil americký prezident, zatímco Milei navštívil Bílý dům s cílem získat politickou a ekonomickou podporu od republikána.

Více souvisejících

argentina Ekonomika

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 12 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy