České ekonomice se daří, tvrdí ČNB. Intervence ale neukončí

Praha - Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,9 procenta. Naopak pro příští rok odhad růstu hrubého domácího produktu zhoršila na tři procenta. Na tiskové konferenci to dnes řekl guvernér ČNB Miroslav Singer. Bankovní rada rovněž konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016.

V předchozí květnové prognóze odhadovala ČNB letošní růst HDP na 2,6 procenta a na 3,3 procenta příští rok. S koncem intervenčního režimu bankovní rada dosud počítala nejdříve ve druhém čtvrtletí 2015.

"Bankovní rada konstatuje, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016," uvedl Singer. Pro případné oslabení koruny na ještě slabší úroveň by podle něj bylo třeba, aby bankovní rada shledala další zřetelné posílení vlivů působících proti růstu cen.

Takovým vývojem by podle Singera mohl být nyní negativní vývoj v eurozóně. "Těžko se mi hodnotí situace eurozóny, která je pro toto rozhodující. Jsou tam znaky oživení, na druhou stranu ten propad očekávání v cenovém vývoji pokračuje a data nenaznačují, že by se to mohlo obrátit. Kdyby se k tomu přidal nějaký ekonomický otřes, tak to je ten rozhodující zdroj pro takové rozhodnutí," uvedl.

Nová prognóza nadále počítá s udržením kurzu poblíž 27 Kč/EUR a pokračováním intervenčního režimu do třetího čtvrtletí příštího roku. Rizika možného vývoje jsou v nové prognóze centrální bankou hodnocena jako mírně protiinflační. Prognóza vždy předpokládá ekonomický vývoj na základě dostupných dat a bankovní rada se k takovému odhadu může vyjádřit a zaujmout vlastní stanovisko.

"Je krásně vidět, že ČNB nemusí intervenovat jako loni v listopadu, odkladem ukončení intervenčního režimu vyslala jasný vzkaz, že si přeje slabší korunu po delší dobu," upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Koruna po prohlášení ČNB oslabila na několikaměsíční minimum, po 15:00 se obchodovala za 27,63 Kč/EUR.

Ministerstvo financí vydává novou makroekonomickou predikci

Reálný HDP vykázal v 1. čtvrtletí 2014 mezičtvrtletní růst o 0,8 % (hrubá přidaná hodnota v mezičtvrtletním srovnání vzrostla dokonce o 1,1 %), což velmi výrazně předčilo odhad z dubnové makroekonomické predikce. Predikci růstu reálného HDP v roce 2014 proto Ministerstvo financí zvýšilo na 2,7 %. Takto výrazná změna – o 1,0 p. b. – je přitom téměř výlučně dána lepším než očekávaným vývojem v 1. čtvrtletí.

Pozvolný růst ekonomiky by měl pokračovat i v roce 2015, kdy by HDP v průměru za celý rok mohl vzrůst o 2,5 %. Všechny hlavní výdajové složky by přitom v tomto i příštím roce měly k růstu HDP přispívat kladně. Růst by měl být zhruba ze tří čtvrtin dán domácí poptávkou, z jedné čtvrtiny pak saldem zahraničního obchodu.

Navzdory oslabení koruny vlivem devizových intervencí ČNB by se rok 2014 měl vyznačovat velmi nízkou inflací. Na rozdíl od předchozích let by totiž během celého letošního roku měly administrativní vlivy (zejména pak snížení cen elektřiny) působit protiinflačně. Průměrná míra inflace by tak letos mohla dosáhnout jen 0,6 %. V roce 2015 by se sice růst spotřebitelských cen měl zrychlit, předpokládáme však, že se inflace stále bude pohybovat pod inflačním cílem ČNB.

Ve srovnání s předchozími odhady mnohem příznivější vývoj ekonomiky v 1. čtvrtletí 2014 a na něj navazující změna predikce vývoje HDP se promítly také do zlepšení očekávaného vývoje na trhu práce. Oproti dubnové makroekonomické predikci tak počítáme s rychlejším poklesem míry nezaměstnanosti, která by v roce 2015 mohla dosáhnout 6,1 %. Stejně tak i zaměstnanost by se letos měla vyvíjet příznivěji, než jsme se doposud domnívali.

Objem mezd a platů by se letos mohl zvýšit o 2,8 %, pro rok 2015 pak počítáme se zrychlením růstu na 3,8 %. Kromě předpokládaného postupného zlepšování situace soukromého sektoru by na vývoj mezd a platů měl příznivě působit navrhovaný nárůst objemu platů v rozpočtové sféře, uvedlo MF v tiskové zprávě.

Související

Více souvisejících

ČNB Ministerstvo financí Ekonomika

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 12 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy