Antivirus C: Při nižší tržbě snížení odvodů za červen až srpen, navrhla Maláčová

Předloha obsahuje i možnost zaměstnavatelů odložit placení odvodů o tři měsíce se sníženým penále. Normu začala projednávat vláda. Zatímco na odkladu je dohodnutá dva týdny, na snížení shodu nenašla.

Snížení odvodů má být další z podpor z kurzarbeitového programu Antivirus, takzvaný režim C. Návrh zákona s ním ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) předala vládě v pondělí. Šéfka resortu financí Alena Schillerová (za ANO) pak na tiskové konferenci řekla, že kabinet dostal materiál na poslední chvíli. "Je to velmi rozpočtově náročné. Je tam celá řada otázek, které si musíme říci, jestli vůbec do toho jít," uvedla k modelu C se snížením odvodů Schillerová. Míní, že by se měly nejdřív vyhodnotit dosavadní příspěvky z Antiviru a návrhy návazné podpory by měla probrat tripartita.

Info k programu #Antivirus! Žádost se posílá pouze jednou. Firmám, které už o příspěvek na vyplacené náhrady mezd žádaly na březen a mají již dohodu s Úřadem práce podepsanou, stačí poslat vyúčtování za duben. #spolutozvladneme

Sociální odvody zahrnují nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z vybraných peněz se platí třeba důchody důchody či mateřská. Zaměstnavatel odvádí z pracovníkova výdělku 24,8 procenta. Výpadek příjmů z pojistného by mohl podle podkladů k zákonu činit několik desítek miliard.

Podle předlohy by si firmy mohly odložit odvody za květen až červenec. Penále by se jim snížilo o 80 procent. Nyní podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení činí za každý kalendářní den 0,05 procenta dlužné částky. Nově by to tedy bylo 0,01 procenta, za tři měsíce zhruba procento. Zaměstnavatel by pak musel dluh i s penále uhradit do 20. listopadu. Pokud by snížené penále nepřesáhlo 1000 korun, sociální správa by ho odepsala.

Případné snížení odvodů by podle návrhu bylo možné za červen až srpen. Srovnával by se pokles průměrné tržby za březen a duben v letošním a loňském roce. Pokud firma loni neexistovala, využila by se průměrná měsíční hodnota za letošní leden a únor. Ministerstvo navrhlo dvě varianty. Podle první by se při poklesu tržeb aspoň o 30 procent vyměřovací základ pro odvod pojistného snížil o 80 procent a při poklesu tržeb aspoň o 15 procent by to bylo o 40 procent. Vycházelo by se nejvýš z průměrné mzdy. Druhá verze zahrnuje jen pokles tržeb nejméně o 30 procent. Vláda by mohla podle návrhu případně období placení nižších odvodů prodloužit, a to až do konce roku.

Nižší odvody by mohli mít jen zaměstnavatelé, kteří nedluží na sociálním pojištění a penále. Výjimkou by byli ti, kteří by si odložili úhradu o tři měsíce, nebo jim správa už dřív povolila dluh splácet.

Česká správa sociálního zabezpečení evidovala na konci března 282.000 zaměstnavatelů a téměř 4,55 milionu zaměstnanců. Živnostníků, kteří museli platit zálohy, bylo 696.300. Jim stát částku do minimálních záloh za půl roku už odpustil. Celkem se na sociální zabezpečení a politiku zaměstnanosti letos v prvním čtvrtletí vybralo 133,7 miliardy korun.

Ministerstvo práce spočítalo, že snížení odvodů za 100.000 zaměstnanců při poklesu tržeb o nejméně 30 procent by mohlo měsíčně činit 560 milionů. Kdyby pracovníků bylo 1,5 milionu, za čtvrt roku by výpadek dosahoval 25,2 miliardy. U nižšího poklesu tržeb by úleva firmám na 100.000 pracovníků odpovídala měsíčně 280 milionům a na milion pracovníků za čtvrt roku pak 8,4 miliardy. Při započítání nejvýš čtyř pětin průměrné mzdy "budou dopady nižší", uvedli v podkladech autoři. Kabinet už dvakrát prosadil novelu zákona o rozpočtu s vyšším schodkem, zatím má činit 300 miliard.

Požadované údaje by firmy měly sociální správě dodat elektronicky. Při snížení odvodů by si měly obstarat potvrzení o meziročním poklesu tržeb. Vydávalo by ho ministerstvo průmyslu, a to do 60 dnů od obdržení žádosti. Zaměstnavatel by musel tento doklad získat nejpozději do tří měsíců od začátku období s nižším pojistným.