Bankovní rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta

Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň dnes šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu a na počátku příštího roku další mírnější zvýšení.

"Za inflací stojí dva silně faktory. Prvním jsou problémy v dodavatelských řetězcích a vysoké ceny komodit, včetně energií. Druhým faktorem je výrazné oživení poptávky podpořené úsporami vytvořenými během lockdownů a stimuly fiskální i měnové politiky. Právě na tuto příčinu inflace míří současné kroky centrální banky," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Pro další kroky ČNB bude podle něj důležitá informace o inflaci v lednu, kdy se obvykle upravují ceny zboží a služeb, které se nemění tak často jako benzin nebo potraviny. "Na základě toho, jak se to následně projeví v prognóze inflace, může centrální banka případně přikročit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb," uvedl Marek.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka výrazné prosincové zvýšení sazeb zároveň snižuje pravděpodobnost, že by bankovní rada dále prudčeji zvedala sazby v prvním čtvrtletí příštího roku. "V prvním čtvrtletí tak lze podle mě očekávat zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu, maximálně o 0,50 procentního bodu. Cyklus utahování měnové politiky tak bude v prvním čtvrtletí velmi pravděpodobně kulminovat," odhadl. Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta tak bude základní úroková sazba velmi pravděpodobně po únorovém zasedání rady nad čtyřmi procenty.

Předseda představenstva Expobank CZ a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal upozornil, že navzdory dočasnému odpuštění DPH u energií má inflace stále rostoucí trend. "A proto musí měnová politika reagovat výrazným nárůstem sazeb, aby přetlačila domácí cenové tlaky," uvedl.

Na posledním měnovém zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro obě tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o jeden procentní bodu na 4,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o jeden procentní bod na 2,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

"Další zvýšení úrokových sazeb, které pravděpodobně není poslední, odstřihává další část lidí od reálné šance na získání hypotéky. V kombinaci se stavebním zákonem, který výstavbu nemovitostí dost komplikuje, se začínáme dostávat do skutečné nemovitostní krize," uvedl majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal.

Tisková konference po jednání rady se uskuteční v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Na ní představí důvody dnešního rozhodnutí.

Stanjura respektuje rozhodnutí ČNB zvýšit sazby

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) respektuje rozhodnutí České národní banky zvýšit úrokové sazby. Centrální banka je podle něj nezávislá instituce, která má za cíl bojovat právě s inflací. Stanjura to uvedl na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády. Dodal, že část úkolu boje proti inflaci bude i na vládě v podobě snižování schodků veřejných financí.

Bankovní rada České národní banky dnes překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008.

"Obecně platí, že ČNB je ta instituce, která má bojovat s inflací. Můžeme čekat nejvyšší inflaci od roku 2008. Pokud ČNB volí tyto nástroje, tak to musíme respektovat, je to nezávislá instituce," uvedl ministr.

Stanjura dále upozornil s odvoláním na řadu ekonomů, že zhruba polovina růstu cen je způsobena domácími vlivy. "A to je úkol vlády, a to snížit schodky veřejných rozpočtů. My se budeme snažit lépe hospodařit a ČNB bude volit ty své nástroje," uvedl. Dodal, že schodek rozpočtu na příští rok musí být nižší než 300 miliard korun místo navrhovaných 377 miliard Kč předchozí vládou Andreje Babiše (ANO).