Benzín v ČR je právě teď nejdražší v historii. Hned první týden po snížení spotřební daně z něj

Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně. K takovému poklesu ale nedošlo. Čerpadláři v prvních dnech po zavedení snížené daně zlevnili o necelou korunu, ale toto snížení cen vzalo rychle zasvé a dnes se benzín prodává právě o zhruba 70 haléřů dráže než před snížení daně. Nafta byla včera také dražší než před snížením daně, i když jen o 13 haléřů na litr.

Vzhledem k vývoji cen ropy na světových trzích i vzhledem k vývoji velkoobchodních cen paliv na Rotterdamské burze dnes cena pohonných hmot dále poroste, stejně jako na nadcházejícím týdnu.

Například cena velkoobchodně prodávané nafty na surovinové burze v Rotterdamu se však stále drží poblíž svých historických maxim, vykazuje v přepočtu cenu takřka 31 tisíc korun za tunu (viz graf Bloombergu níže). To znamená, že nafta u českých čerpacích stanic bude dále zdražovat. A benzín také. Ropa Brent je totiž také stále vysoko, stojí 122 dolarů za barel.

Čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot tak naráží na svůj klíčový koncepční problém. Je příliš malé na to, aby jej řidiči trvaleji zaznamenali, neboť může – a také je, jak vidíme – být překryto jen několikadenním pohybem cen ropy, od nichž se odvíjejí ceny na burze v Rotterdamu.

Důvodem mizivého viditelného účinku snížení spotřební daně je také fakt, že čerpací stanice si část příslušného snížení přisvojily, takže nezlevnily v celém rozsahu snížení daně, a naopak si navýšily marže. Vládu opatření vyjde za čtyři měsíce na čtyři miliardy korun. Z této částky ovšem až 1,5 miliardy poputuje do kapes čerpadlářů. Ti totiž platí nižší celkovou daň z pohonných hmot, ale do konečných cen promítli jen část tohoto snížení.