Češi při nakupování na internetu čím dál více upřednostňují placení kartou před dobírkou. Tento trend posílila pandemie covid-19. Na internetu nakupují častěji, navíc i věci, které dříve nenakupovali. V obchodech začali upřednostňovat bezkontaktní placení. Někteří omezili výběry z bankomatů, protože se hotovosti báli či ji během pandemie nepotřebovali. Výsledky průzkumu dnes zveřejnila Česká bankovní asociace na tiskové konferenci.
Obecně nejoblíbenějším platebním prostředkem Čechů jsou platební karty. Zatímco debetní kartou v obchodě platí 77 procent a kreditní dvacet procent, hotovost používá 70 procent respondentů. Češi si také zvykají na moderní způsoby placení, když tím nejčastějším je bezkontaktní platba přiložením mobilního telefonu, případně hodinek. Hotovost je jedinou variantou placení už jen pro desetinu lidí, zejména staršího věku.
Platit bezkontaktně v posledních měsících začali i ti, kteří tuto možnost předtím příliš nevyužívali (35 procent). "Zejména na začátku pandemie nebyl zmapován způsob a intenzita přenosu viru, lidé se proto vyhýbali manipulaci s penězi a jakéhokoliv kontaktu s cizím předmětem, tedy i platebními terminály. Některé země EU z tohoto důvodu zvýšily limit pro bezkontaktní placení kartou," uvedl poradce asociace pro platebný styk Tomáš Hládek.
Na půdě asociace se o takové možnosti diskutovalo, nicméně nakonec se banky rozhodly k takovému kroku nepřistoupit. Současná hranice 500 Kč podle průzkumu asociace vyhovuje téměř 60 procentům Čechů a více než pětina tuto hranici vůbec neřeší. Změny limitu by jednoznačně vyvolaly náklady jak na straně obchodníků, tak i bank, kterým by podle něj navíc přinesly i zvýšení rizika ztrát plynoucích ze zneužití bezkontaktních karet.
I přes nástup digitalizace se u Čechů nadále drží v oblibě ale i hotovost, kterou ještě v únoru využívalo k placení na 70 procent z nich. Pro její výběr využívají Češi bankomaty zpravidla jednou měsíčně (59 procent), 21 procent z nich pak jednou týdně a 17 procent hotovost nevybírá vůbec. "Z dlouhodobého pohledu vybíráme v čím dál delších frekvencích, což je dáno především postupnou digitalizací společnosti. Dnes totiž platební kartou zaplatíme na více místech, než tomu bylo dříve," podotkla ředitelka výzkumu agentury SC&C Jana Hamanová.
Případné zrušení hotovosti by čím dál více respondentů považovalo za omezení své svobody spíše než zjednodušení života. Čtvrtina Čechů přiznala, že během pandemie hotovost z bankomatů přestala úplně vybírat. Překvapivě pouze pět procent z nich k tomu vedl strach z hotovosti, pětina uvedla, že v této době jednoduše hotovost nepotřebovali.
Průzkum se zaměřil i na otázku vkladomatů, které se zejména ve větších městech objevují čím dál častěji. Na 65 procent Čechů však vkladomat nepoužívá. "Nižší procento využívání vkladomatů je dáno zkrátka tím, že lidé nemají k využití takové služby důvod. Pokud nepodnikají třeba ve službách či v obchodě, přebytečnou hotovost, kterou by potřebovali uložit, prostě nemají jak získat," vysvětlil Hládek.
S ohledem na pandemii se ale změnilo i nákupní chování Čechů. Díky uzavření kamenných obchodů a omezení pohybu načerpali zkušenost s nákupem online i noví zákazníci (tři procenta). Pětina Čechů pak přiznala, že na internetu začala nakupovat častěji a šest procent začalo na internetu nakupovat i věci, které předtím nekupovalo.
Související
Poláci šli do našich obchodů zjistit, proč Češi nakupují u nich. Už se nediví
V Česku probíhá podzimní sbírka potravin, zapojily se tisíce prodejen
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 3 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 4 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 5 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 11 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 12 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 15 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák