ČNB snížila úrokové sazby o půl procentního bodu, reaguje na koronavirus

Bankovní rada České národní banky dnes na mimořádném jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. ČNB o tom informovala v tiskové zprávě. Bankovní rada je zároveň připravena úrokové sazby dále snížit, pokud si to vyžádá ekonomický vývoj.

"Dnes není schopen nikdo odhadnout, jak bude vypadat ekonomika, až se podaří zvládnout problém s epidemií. Lze čekat ale dramatické negativní dopady do ekonomiky a na to se snaží ten souhrn dnešních opatření reagovat," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci po mimořádném zasedání rady. Dodal, že ČNB bude dále na denní bázi sledovat situaci a zvažovat další kroky, pokud si to situace vyžádá.

Zároveň ČNB dnes potvrdila připravenost reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji. ČNB má k dispozici devizové rezervy 3,4 bilionu Kč. Koruna přitom v posledních dnech oslabuje až nad hranici 27 korun za euro.

"Domníváme se tak, že ČNB by vstoupila na trh a podpořila korunu intervencemi v případě, kdy by koruna oslabila k hranici 27,5 až 28 Kč za euro. ČNB má v tuto chvíli velké množství devizových rezerv (kolem 60 procent HDP) a má tak dostatek munice, aby mohla skokovému oslabení koruny delší období bránit," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Centrální banka také očekává, že se banky v současné situaci zdrží výplaty dividend a dalších kroků, které by mohly ohrozit odolnost jednotlivých bank. "ČNB v této souvislosti konstatuje, že kapitálová pozice domácího bankovního sektoru je díky kapitálovým rezervám a dobrovolně drženému přebytku kapitálu v současnosti robustní. Bankovní sektor jako celek je schopen se vyrovnat s důsledky i významně nepříznivého ekonomického vývoje, což dokládají dohledové i makrozátěžové testy," uvedla banka.

Dnes také preventivně upravila pravidla měnových operací k dodávání likvidity (pozn. volných finančních prostředků) bankám, která zavedla v říjnu 2008 na podporu domácího finančního trhu během globální finanční krize. "Tyto dodávací repo operace budou počínaje středou 18. března 2020 vyhlašovány třikrát týdně v pondělí, středu, pátek namísto dosavadní frekvence jednou týdně," uvedla banka. Rusnok upozornil, že v současnosti banky problémy s likviditou nemají a opatření je preventivní. Banky v současnosti o tyto operace zájem neměly, uvedl Rusnok.

ČNB snížila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada snížila o 0,5 procentního bodu na 0,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Rada ČNB dnes také revidovala dřívější rozhodnutí zvýšit od 1. července rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. proticyklickou kapitálovou rezervu na dvě procenta. Sazba tak zůstane na 1,75 procenta. Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky.

"Další měnové jednání rady je naplánováno na 26. března. A také u té protickylické rezervy, pokud by situace ukazovala potřebu dalšího dramatičtějšího snížení, tak jsme na to připraveni," uvedl Rusnok.

Související

Více souvisejících

česká národní banka Jiří Rusnok (guvernér ČNB) Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy