Další změna rozpočtu? Schillerová navrhne schodek 300 miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne na pondělním jednání vlády kvůli dopadům šíření koronaviru další zvýšení schodku státního rozpočtu pro letošní rok na na 300 miliard korun. Řekla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Na konci března Sněmovna kvůli pandemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun, z původně plánovaných 40 miliard korun.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

"Letošní schodek 200 miliard korun není definitivní, protože mám spočítána všechna opatření, které jsme aplikovali, ale i další, která budou aplikována," uvedla Schillerová. Jde podle ní jde například o zvýšení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že navrhne zvýšit od června platby za státní pojištěnce o 500 korun. Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně.

U výdajů Schillerová nově očekává navýšení o 120 miliard korun. V případě příjmů pak zatím očekává kvůli nižším příjmům ze sociálního pojištění, DPH nebo příjmových daní propad o zhruba 140 miliard korun. "Jen doufám, že schodek bude konečný," dodala ministryně.

Škrty v letošním rozpočtu Schillerová neplánuje. Hlubší analýzu výdajů rozpočtu chce udělat až na rok 2021. V souvislosti s tím upozornila, že při sestavování rozpočtu na příští rok by zkomplikovalo situaci, pokud by nebyla schválena novela zákona o rozpočtové odpovědnosti. Tu zamítl tento týden Senát, předloha se tak vrátí do Sněmovny. MF v ní navrhovalo zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Strukturální deficit je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

"Pokud Sněmovna návrh neschválí, tak budeme mít velký problém při sestavování rozpočtu na rok 2021. Musela bych totiž konsolidovat 150 miliard korun, tedy udělat buď škrty za 150 miliard korun, nebo zvýšit o 150 miliard korun daně. Udělám hlubší analýzu rozpočtu na rok 2021, ale ne za 150 miliard korun," uvedla ministryně.

Schillerová dále uvedla, že Česko je v ekonomické recesi. "A čím bude delší, tím bud i hlubší," uvedla. Proto by jako ministryně financí přivítala rychlejší uvolňování opatření proti šíření koronaviru. "Ale musí to jít ruku v ruce s vyjádřením epidemiologů. Stojím si za tím, že zdraví musí být na prvním místě," dodala.

Výkonný ředitel think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd Daniel Münich upozornil, že plošnými opatřeními si země pouze koupila čas. "Lidé ale postupně přestanou poslouchat, zpřetrháme nitě ekonomických vazeb a začnou docházet síly. Stát spoléhá, že má peníze. Ale pokud to bude trvat dlouho, tak i stát bude mít prázdné ruce," uvedl.

Již dříve Schillerová uvedla, že schodek rozpočtu chce financovat především prodejem státních dluhopisů. Investoři zatím o ně mají enormní zájem, vyplývá ze statistik z posledních týdnů.

V pátek pak MF uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. To je o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020.

Související

Více souvisejících

státní rozpočet Alena Schillerová Ministerstvo financí Otázky Václava Moravce Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy