Další změna rozpočtu? Schillerová navrhne schodek 300 miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne na pondělním jednání vlády kvůli dopadům šíření koronaviru další zvýšení schodku státního rozpočtu pro letošní rok na na 300 miliard korun. Řekla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Na konci března Sněmovna kvůli pandemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun, z původně plánovaných 40 miliard korun.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

"Letošní schodek 200 miliard korun není definitivní, protože mám spočítána všechna opatření, které jsme aplikovali, ale i další, která budou aplikována," uvedla Schillerová. Jde podle ní jde například o zvýšení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že navrhne zvýšit od června platby za státní pojištěnce o 500 korun. Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně.

U výdajů Schillerová nově očekává navýšení o 120 miliard korun. V případě příjmů pak zatím očekává kvůli nižším příjmům ze sociálního pojištění, DPH nebo příjmových daní propad o zhruba 140 miliard korun. "Jen doufám, že schodek bude konečný," dodala ministryně.

Škrty v letošním rozpočtu Schillerová neplánuje. Hlubší analýzu výdajů rozpočtu chce udělat až na rok 2021. V souvislosti s tím upozornila, že při sestavování rozpočtu na příští rok by zkomplikovalo situaci, pokud by nebyla schválena novela zákona o rozpočtové odpovědnosti. Tu zamítl tento týden Senát, předloha se tak vrátí do Sněmovny. MF v ní navrhovalo zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Strukturální deficit je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

"Pokud Sněmovna návrh neschválí, tak budeme mít velký problém při sestavování rozpočtu na rok 2021. Musela bych totiž konsolidovat 150 miliard korun, tedy udělat buď škrty za 150 miliard korun, nebo zvýšit o 150 miliard korun daně. Udělám hlubší analýzu rozpočtu na rok 2021, ale ne za 150 miliard korun," uvedla ministryně.

Schillerová dále uvedla, že Česko je v ekonomické recesi. "A čím bude delší, tím bud i hlubší," uvedla. Proto by jako ministryně financí přivítala rychlejší uvolňování opatření proti šíření koronaviru. "Ale musí to jít ruku v ruce s vyjádřením epidemiologů. Stojím si za tím, že zdraví musí být na prvním místě," dodala.

Výkonný ředitel think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd Daniel Münich upozornil, že plošnými opatřeními si země pouze koupila čas. "Lidé ale postupně přestanou poslouchat, zpřetrháme nitě ekonomických vazeb a začnou docházet síly. Stát spoléhá, že má peníze. Ale pokud to bude trvat dlouho, tak i stát bude mít prázdné ruce," uvedl.

Již dříve Schillerová uvedla, že schodek rozpočtu chce financovat především prodejem státních dluhopisů. Investoři zatím o ně mají enormní zájem, vyplývá ze statistik z posledních týdnů.

V pátek pak MF uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. To je o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020.

Související

Více souvisejících

státní rozpočet Alena Schillerová Ministerstvo financí Otázky Václava Moravce Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy