Deficit státního rozpočtu stoupl na 274 miliard, říjnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR

Schodek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 274 miliard korun ze zářijových 252,7 miliardy korun. Loni ke konci října byl schodek 19,6 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní říjnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci října nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 138,1 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu ke konci října meziročně klesly o 42,3 miliardy na 1,18 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61,2 miliardy na 1,02 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 212,1 miliardy na 1,45 bilionu korun.

Ministerstvo financí zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo ke konci října 168,9 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 102,6 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 22,4 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 43,8 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci října kleslo meziročně o 18,3 miliardy na 81 miliard korun. Důvodem je podle MF především prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob, možnost individuálního stanovení odlišných záloh daně nebo zpětné uplatnění daňové ztráty.

Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 3,3 miliardy na 236,6 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. "Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet 1,5 miliardy korun. Na druhou stranu pouze za říjen bylo inkaso meziročně vyšší o 0,5 miliardy korun, kdy se mimo jiné projevila úhrada daňových povinností posečkaných v minulých měsících," uvedlo MF.

V případě výdajů rostly především kapitálové výdaje, a to o 19,6 procenta, tedy o 19,9 miliardy, na 121 miliard korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 16,9 procenta, tedy o 192,2 miliardy, na 1,33 bilionu korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci října 561,4 miliardy korun, meziročně o 61,1 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 421,2 miliardy korun.

Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Pro příští rok schválila vláda rozpočet se schodkem 320 miliard korun. Návrh musí ještě schválit Sněmovna.

Analytici: Schodek rozpočtu za celý rok bude pod 500 miliard

"Nadále platí, že tlak na rozpočet za prvních deset měsíců roku nebyl tak silný, jak vláda zřejmě očekávala, když plánovala za letošní rok půlbilionový schodek. Rezerva, kterou jí schválený rámec pro zbytek roku poskytuje, se ovšem pravděpodobně bude hodit, jelikož epidemie v Česku mezitím znovu nabrala na síle, a vyžádá si tak bezpochyby další výdaje," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Podle něj za celý rok skončí rozpočet se schodkem kolem 450 miliard korun.

"Důvodem toho, že schodku 500 miliard dosaženo nebude, je slabší než v létě předpokládaná běžná výdajová činnost státu, ale také jeho slabší investice. Investice jsou sice rekordní, ovšem zatím i tak zaostávají za jarním a letním příslibem vlády mohutně se z krize proinvestovat," upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Stále přitom podle něj nelze vyloučit, že deficit v příštím roce bude vyšší než ten letošní. "Stát nyní počítá se schodkem v roce 2021 ve výši 320 miliard korun, avšak tento plán nezahrnuje dopad zrušení superhrubé mzdy. Při závažném průběhu pandemie v roce 2021, například z důvodu její možné třetí vlny, nelze vyloučit pro příští rok ani deficit přesahující 400 miliard korun," uvedl.

I podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera směřuje celkový deficit za letošní rok navzdory druhé vlně pandemie stále výrazně pod schválených 500 miliard korun. "Deficit příštího roku však může nakonec skončit na obdobné úrovni, jako ten letošní krizový," upozornil.

Říjnový deficit: 274 mld. Kč, oproti září o dalších 20 mld. vyšší. Nárůst deficitu je však nižší, než jsme předpokládali, propad daňových příjmu zpomaluje. Navzdory druhé vlně pandemie tak stále celkový deficit za letošní rok směřuje výrazně pod schválených 500 mld. Kč. pic.twitter.com/VRJZDXSiAF

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) November 2, 2020

V této souvislosti Seidler dodal, že nelze vyloučit, že by rozpočet poprvé od roku 1993 podpořila svými zisky Česká národní banka. Ta totiž podle něj letos zřejmě vykáže díky oslabení koruny výrazný zisk ze svých devizových rezerv. Ten Seidler odhaduje na 200 miliard korun, což by mělo stačit i na umazání ztráty ČNB z předchozích let za zhruba 130 miliard korun.

Související

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.
Vláda ČR

Vláda schválila schodek rozpočtu 310 miliard. Schválila růst platů ve veřejném sektoru, na obranu půjdou 2 % HDP

Vláda Andreje Babiše schválila v pondělí upravený návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová při představení dokumentu uvedla, že kabinet musel zásadně přepracovat plán předchozí vlády Petra Fialy, který označila za nereálný a plný nadhodnocených příjmů. Současný návrh navyšuje deficit o 24 miliard korun oproti původnímu záměru, což má podle Schillerové směřovat výhradně do prorůstových investic a nápravy chybějících výdajů na povinné platby státu.

Více souvisejících

státní rozpočet Ministerstvo financí Alena Schillerová Ekonomika Česká republika

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 1 hodinou

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 1 hodinou

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 3 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 4 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy