Deficit státního rozpočtu stoupl na 274 miliard, říjnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR

Schodek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 274 miliard korun ze zářijových 252,7 miliardy korun. Loni ke konci října byl schodek 19,6 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní říjnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci října nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 138,1 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu ke konci října meziročně klesly o 42,3 miliardy na 1,18 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61,2 miliardy na 1,02 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 212,1 miliardy na 1,45 bilionu korun.

Ministerstvo financí zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo ke konci října 168,9 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 102,6 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 22,4 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 43,8 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci října kleslo meziročně o 18,3 miliardy na 81 miliard korun. Důvodem je podle MF především prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob, možnost individuálního stanovení odlišných záloh daně nebo zpětné uplatnění daňové ztráty.

Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 3,3 miliardy na 236,6 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. "Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet 1,5 miliardy korun. Na druhou stranu pouze za říjen bylo inkaso meziročně vyšší o 0,5 miliardy korun, kdy se mimo jiné projevila úhrada daňových povinností posečkaných v minulých měsících," uvedlo MF.

V případě výdajů rostly především kapitálové výdaje, a to o 19,6 procenta, tedy o 19,9 miliardy, na 121 miliard korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 16,9 procenta, tedy o 192,2 miliardy, na 1,33 bilionu korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci října 561,4 miliardy korun, meziročně o 61,1 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 421,2 miliardy korun.

Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Pro příští rok schválila vláda rozpočet se schodkem 320 miliard korun. Návrh musí ještě schválit Sněmovna.

Analytici: Schodek rozpočtu za celý rok bude pod 500 miliard

"Nadále platí, že tlak na rozpočet za prvních deset měsíců roku nebyl tak silný, jak vláda zřejmě očekávala, když plánovala za letošní rok půlbilionový schodek. Rezerva, kterou jí schválený rámec pro zbytek roku poskytuje, se ovšem pravděpodobně bude hodit, jelikož epidemie v Česku mezitím znovu nabrala na síle, a vyžádá si tak bezpochyby další výdaje," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Podle něj za celý rok skončí rozpočet se schodkem kolem 450 miliard korun.

"Důvodem toho, že schodku 500 miliard dosaženo nebude, je slabší než v létě předpokládaná běžná výdajová činnost státu, ale také jeho slabší investice. Investice jsou sice rekordní, ovšem zatím i tak zaostávají za jarním a letním příslibem vlády mohutně se z krize proinvestovat," upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Stále přitom podle něj nelze vyloučit, že deficit v příštím roce bude vyšší než ten letošní. "Stát nyní počítá se schodkem v roce 2021 ve výši 320 miliard korun, avšak tento plán nezahrnuje dopad zrušení superhrubé mzdy. Při závažném průběhu pandemie v roce 2021, například z důvodu její možné třetí vlny, nelze vyloučit pro příští rok ani deficit přesahující 400 miliard korun," uvedl.

I podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera směřuje celkový deficit za letošní rok navzdory druhé vlně pandemie stále výrazně pod schválených 500 miliard korun. "Deficit příštího roku však může nakonec skončit na obdobné úrovni, jako ten letošní krizový," upozornil.

Říjnový deficit: 274 mld. Kč, oproti září o dalších 20 mld. vyšší. Nárůst deficitu je však nižší, než jsme předpokládali, propad daňových příjmu zpomaluje. Navzdory druhé vlně pandemie tak stále celkový deficit za letošní rok směřuje výrazně pod schválených 500 mld. Kč. pic.twitter.com/VRJZDXSiAF

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) November 2, 2020

V této souvislosti Seidler dodal, že nelze vyloučit, že by rozpočet poprvé od roku 1993 podpořila svými zisky Česká národní banka. Ta totiž podle něj letos zřejmě vykáže díky oslabení koruny výrazný zisk ze svých devizových rezerv. Ten Seidler odhaduje na 200 miliard korun, což by mělo stačit i na umazání ztráty ČNB z předchozích let za zhruba 130 miliard korun.

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

státní rozpočet Ministerstvo financí Alena Schillerová Ekonomika Česká republika

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 4 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 5 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 7 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu

Mezinárodní námořní organizace, která spadá pod OSN, poprvé reagovala na americkou blokádu Hormuzského průlivu. Podle zástupců organizace nemá žádná země na světě právo blokovat lodě v průlivech, které slouží k mezinárodní dopravě. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy