Evropská komise schválila dotace pro Agrofert, pochybnosti jsou jen u jednoho projektu

Evropská komise schválila, že Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) proplatil většinu projektů pro holding Agrofert. Pochybnosti jsou jen u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun, řekl dnes novinářům ředitel SZIF Martin Šebestyán. Podle něj ze závěrů úterního jednání s Evropskou komisí nelze jednoznačně vyvozovat, zda je nebo není premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli Agrofertu ve střetu zájmů.

Náměstek ministra zemědělství Jiří Šír upozornil, že jednání s Evropskou komisí, vyvolané kvůli auditu EK o údajném Babišově střetu zájmů, je důvěrné. Nelze proto podle něj zveřejňovat detailní informace. Dodal, že auditní procedura ještě není u konce. EK má měsíc na zpracování výsledků úterního jednání, ke kterým se poté bude moct Česko znovu vyjádřit. Za dalších šest měsíců by komise měla předložit konečné znění zprávy.

Pokud by pak ČR nesouhlasila s výsledkem, je možné podle Šíra smírčí řízení, v nejzazším případě by mohla ČR podat na rozhodnutí žalobu. Dodal, že v polovině z 52 dosavadních zemědělských auditů polovina skončila bez korekce a smírčích řízení se uskutečnilo 16.

Mlžení SZIF, mění právní názor, dotace pošlou. Pokud jsou si jistí i trestně..Ale není jasný souhlas EK s proplacením. Na základě čeho by premiér dostal peníze z českého rozpočtu? AB ve střetu zájmů je (audit je konečný), hrají o proplacení projektů.https://t.co/910jo8zTb9

— David Ondráčka (@David_Ondracka) January 29, 2020

Podle Šebestyána se v úterý prakticky nejednalo o projektech po předloňském srpnu, kdy začala platit přísnější evropská směrnice o střetu zájmů. "Ještě nejsme s Evropskou komisí tak daleko, abychom se mohli za nás jako za fond rozhodnout o dalším postupu," řekl.

Babiš opakovaně odmítl, že by byl ve střetu zájmů a že by Česku hrozilo vracení evropských peněz. Také Agrofert tvrdí, že holding, který do února 2017 před vložením do svěřenských fondů Babiš vlastnil, postupoval podle zákonů.

Loni v listopadu poslala EK do Česka jinou auditní zprávu zaměřenou na čerpání ze strukturálních fondů, podle které Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů. Spekulovalo se, že Česko by na základě zjištění auditorů mohlo na dotacích přijít o několik stovek milionů korun. Babiš i v tomto případě odmítá, že by byl ve střetu zájmů.

Podle Šebestyána by neměl být problém s potenciálním střetem zájmu firmy Agrotrade, kterou z 80 procent vlastní otec ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD). "Rozhodli jsme se, že tyto projekty odblokujeme," řekl. SZIF tak začne žádosti firmy posuzovat, případně s Agrotradem podepíše smlouvu o poskytnutí dotace. Ministr se u dvou projektů z října 2018 podle Šebestyána nepodílel na rozhodovacích procesech.

Radu pro fondy EU může vést místo Babiše jiný člen vlády

Novelu o podpoře regionálního rozvoje dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Novela souvisí s podezřením, že předseda vlády Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů kvůli unijním dotacím pro holding Agrofert. Babiš se jednání rady na doporučení EU už rok neúčastní "z důvodu opatrnosti".

Sněmovnou novela prošla 21. ledna, poslanci ale odmítli snahu senátorů zpřísnit podmínky ve vládní radě. Umožnili pouze to, aby v čele rady nemusel být premiér. Senát požadoval do zákona výslovně zakotvit, že žádný člen rady nesmí být ve střetu zájmů podle pravidel EU. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) je tato úprava nadbytečná, neboť unijní nařízení o střetu zájmů je automaticky aplikováno na všechny státní orgány.

Babiš z vedení rady odstoupil po kritice zejména Evropského parlamentu ohledně svého možného střetu zájmů. Rada je pouze poradním orgánem vlády a o dotacích rozhodují ministři, jimž však Babiš předsedá. Podle kritiků proto novela nevyřeší problém a Babiš bude moci nadále ovlivňovat udělení dotací, a to včetně podpory společnosti Agrofert, kterou kvůli českému zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenských fondů.

Vládní rada pro unijní fondy je nyní zatím bez předsedy, neboť podle dosavadního znění zákona ji mohl vést pouze premiér. Úkolem rady je posuzovat otázky spojené s evropskou politikou soudržnosti v ČR předtím, než jsou předloženy k projednání vládě. Jednání rady se mimo jiné zaměřuje na soulad evropských dotačních programů s dohodou, kterou ČR má s EU. Rada také navrhuje vládě opatření týkající se čerpání fondů EU.

Evropský parlament v polovině prosince přijal rezoluci, v níž vyzval Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Babiš tvrdí, že není ve střetu zájmů, protože Agrofert, který dříve vlastnil, předloni kvůli českému zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů a nemá na něj žádný vliv. Případný střet zájmů prověřují auditoři Evropské komise.

Agrofert je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru v ČR. Holding podle výročních zpráv získal předloni na zemědělských a dalších dotacích 1,95 miliardy korun, o rok dříve zhruba 1,5 miliardy Kč. Přislíbené měl přitom v daných letech dotace přibližně o 100 milionů vyšší.

Související

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy

Mimořádně vysoké finanční prostředky získal před koncem loňského roku od koncernu Agrofert tehdejší majitel a nynější předseda vlády Andrej Babiš. Vyplývá to z nového majetkového přiznání, které jsou politici povinni odevzdávat vždy do konce června.
Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

Více souvisejících

Agrofert dotace evropská komise Státní zemědělský investiční fond (SZIF) Andrej Babiš Česká republika Ministerstvo zemědělství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

před 4 hodinami

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

před 5 hodinami

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Klimatizace najdeme v některých zemích všude, i na desítky let starých domech

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti

Spojené státy americké oslavily své 250. výročí od vyhlášení nezávislosti. Americký prezident Donald Trump při této příležitosti vystoupil ve Washingtonu s pozdním nočním projevem, který svým stylem připomínal předvolební kampaň. Před diváky prohlásil, že země teprve začíná a slíbil ji posunout na novou úroveň. Vyzdvihl dosavadní úspěchy státu a zmínil neomezený potenciál USA, přičemž hovořil o příchodu nového zlatého věku Ameriky.

před 12 hodinami

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok pomocí bezpilotních letounů na ropný terminál v Petrohradu, který je druhým největším městem Ruska. Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se jednalo o cílený zásah do infrastruktury, jež generuje finanční příjmy pro ruské válečné úsilí. Kyjev zároveň oznámil, že se terčem úderu stala také významná ruská námořní základna v této severozápadní oblasti.

včera

Petr Pavel

Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku

Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro turecký deník Türkiye Gazetesi před nadcházejícím 36. summitem NATO v Ankarě zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost. Podle hlavy státu již nelze spoléhat na to, že toto břemeno za evropské země ponese někdo jiný. Pavel zároveň vyjádřil přání, aby Spojené státy zůstaly pevným partnerem kontinentu, a očekává, že spojenci znovu potvrdí strategický význam pokračující podpory Ukrajiny pro zajištění vlastní bezpečnosti.

včera

Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

včera

včera

Kyjev čelil dalšímu ničivému ruskému útoku. (10.7.2025)

Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty

Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. 

včera

včera

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

včera

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

včera

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

včera

Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině. Během své návštěvy záložního velitelského stanoviště Společné skupiny sil prohlásil, že útoky zaměřené na ukrajinský vojensko-průmyslový komplex a infrastrukturu zajišťující jeho provoz musí bezpřestání pokračovat. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy