Inflace v Česku je nad průměrem EU, ceny energií porostou

Lednový odhad za eurozónu, který se od čísla za celou EU liší zpravidla jen málo, činí přitom 5,1 procenta. Na dnešní tiskové konferenci o tom informovali představitelé Českého statistického úřadu (ČSÚ). Dodali, že konečná čísla za EU ale ještě nejsou známá. Podle národní metodiky inflace v Česku v lednu meziročně zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta.

Představitelé ČSÚ dnes zároveň upozornili, že růst cen energií, který výrazně ovlivňuje v poslední době inflaci, ještě podle informací od dodavatelů v Česku bude pokračovat. Podíl energií na spotřebitelském koši je přitom podle ČSÚ v rámci EU výrazně nadprůměrný.

"Situace v cenách energií v Česku se začíná dramaticky měnit od ledna 2022, a to je i jedním z důvodů návratu české inflace na historicky obvyklejší přední místa v evropském žebříčku," uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. Ceny energií pro bydlení, kam patří plyn, elektřina i dodávka tepla, podle posledních úplných dat EU v prosinci 2021 stouply meziročně nejvíce v Estonsku (o 77,8 procenta), Nizozemí (o 74,9 procenta), Belgii (o 57,4 procenta) a ve Španělsku (o 54,8 procenta). Naopak Slovensko v prosinci vykázalo pokles o 3,9 procenta a ČR díky dočasnému odpuštění DPH u energií pokles o 8,5 procenta.

"Za růstem inflace v Evropě stojí především ceny energií. Zpočátku roku 2021 se to týkalo pohonných hmot, posléze se zvedaly ceny elektřiny a od druhé poloviny roku 2021 pak zejména ceny plynu. Tyto cenové nárůsty jsou ale při srovnání jednotlivých zemí co do intenzity i načasování velmi nerovnoměrné," uvedl ředitel odboru statistiky Jiří Mrázek. Podle něj vzestup cen za poslední půlrok je výrazný všude v Evropě, ale ČR a Slovensko se v tuto dobu držely spíše průměru.

V prosinci byl HICP v ČR 5,4 procenta a na Slovensku 5,1 procenta, zatímco průměr celé EU byl 5,3 procenta a eurozóny pět procent.

Inflace v ČR podle národní metodiky v lednu meziročně zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 procenta. Vývoj ovlivnily zejména ceny bydlení, pohonných hmot a paliv. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply v letošním prvním měsíci podle ČSÚ nejvíce od ledna 1993, a to o 4,4 procenta. I v tomto případě se na nárůstu cen podepsalo zdražení bydlení, kde elektřina proti prosinci zdražila o téměř 39 procent a zemní plyn o 31 procent. Částečně to bylo ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu.

"Aktuální zvýšení spotřebitelských cen bylo sice ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu, ale i tak je navýšení u energií značné a podle informací avizovaných dodavateli není konečné," uvedl dnes předseda ČSÚ Rojíček.