Jaderné elektrárny budou hlavním zdrojem energie v ČR. Stát poskytne ČEZ půjčku

Český stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na dnešní tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu, dodal. Na výstavbě nového jaderného zdroje by se stát měl podílet ze 70 pct, zbytek dá ČEZ. Očekávaná cena je šest miliard euro, řekl ČTK Beneš.

Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Zdůraznil, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl Havlíček.

Podle Státní energetické koncepce (ASEK), kterou v květnu 2015 schválila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), má být v dalších desetiletích jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie v ČR. V červnu téhož roku vláda přijala Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který připravila ministerstva průmyslu a financí. Podle plánu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.

Vládní koncepce předpokládá, že zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu. V polovině loňského října premiér Andrej Babiš (ANO) na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit evropské právo.

Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Premiér Babiš v listopadu 2018 uvedl, že stavbu nového bloku elektrárny Dukovany by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý, dodal. Na loňské únorové konferenci k budoucnosti jaderné energetiky Babiš uvedl, že pro stát bude lepší uzavřít s ČEZ smlouvu kvůli stavbě nového bloku než vládní garance.

Loni v červenci přijala vláda usnesení, podle kterého budou investory nových bloků dceřiné firmy ČEZ - EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro jadernou elektrárnu Temelín. Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ - a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.

Loni v listopadu Babiš po jednání vládního výboru pro jadernou energetiku řekl, že nový blok Dukovan se začne stavět v roce 2029, dokončen bude v roce 2036. "Jádro je čistý zdroj, nemá emise a v tomto směru já tento názor, který je objektivní, prosazuji i v Bruselu," uvedl tehdy premiér. S vybudování dvou nových jaderných bloků dohromady za 300 miliard korun počítá také Národní investiční plán, který Babišův kabinet představil loni v prosinci.

Letos v dubnu vláda přijala návrhy dvou smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě nového bloku v Dukovanech pro jednání s Evropskou komisí. Už před měsícem pak ČEZ - tedy firma EDU II - předal Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení umístit stavbu nového zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o výkonu do 1200 megawattů.

Premiér Babiš dnes řekl, že stát poskytne společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu, dodal. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl Havlíček. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022.

Většinově státem vlastněná energetická firma ČEZ (stát vlastní přes dvě třetiny akcií) provozuje jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku (její čtyři bloky byly uváděny do provozu postupně v letech 1985 až 1987, mají životnost nejméně 50 let) a v Temelíně na Českobudějovicku (dva bloky byly dány do provozu v letech 2000 a 2002).

Už před několika lety se chystala dostavba dvou nových bloků v Temelíně (počítal s nimi již původní projekt). V srpnu 2009 ČEZ zahájil výběrové řízení, v únoru 2011 vláda schválila kroky nutné k dostavbě Temelína. Nabídky na dostavbu tehdy podaly americká společnost Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress), a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil. Tendr společnost ČEZ zrušila v dubnu 2014 poté, co jí vláda odmítla dát požadované záruky návratnosti investice.

V roce 2015 schválila vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL dosud platný Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. V červnu 2017 pak ČEZ zřídil divizi jaderná energetika. Jejím šéfem se stal dosavadní ředitel JETE Bohdan Zronek, do jehož zodpovědnosti připadla i dostavba nových bloků.

O stavbu jaderného bloku v ČR se podle dřívějších informací zajímá šest společností - ruská státní společnost Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologičtí aktivisté, plány narážejí i u menšinových akcionářů energetické společnosti ČEZ, řada z nich odmítá, aby stavbu zajistila její dceřiná firma.

V souvislosti s jadernou energetikou se také řadu let hledá místo pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Letos chce Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) snížit počet zvažovaných lokalit z devíti na čtyři, a to na základě geofyzikálních dat.

Související

Vláda ČR

Fialova vláda se ještě zabývala vojenskou pomocí Ukrajině. Řešily se i Dukovany

Zhruba 12 miliard korun chce Česko vynaložit v následujících letech na řešení dopadů, které s sebou přináší projekt dostavby dvou jaderných bloků v Dukovanech. Akční plán s 35 konkrétními opatřeními schválila vláda na středečním zasedání. Kabinet se zabýval také souhrnem dosavadní vojenské pomoci Ukrajině a vyhlásil výběrové řízení na nového předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Dukovany Andrej Babiš ČEZ

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora

Pražané se už za měsíc dostanou z jednoho břehu Vltavy na druhý po novém mostě. Náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti) v pondělí odhalil, kdy se slavnostně otevře Dvorecký most. Sloužit bude zejména městské hromadné dopravě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy