Český stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na dnešní tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu, dodal. Na výstavbě nového jaderného zdroje by se stát měl podílet ze 70 pct, zbytek dá ČEZ. Očekávaná cena je šest miliard euro, řekl ČTK Beneš.
Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Zdůraznil, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl Havlíček.
Podle Státní energetické koncepce (ASEK), kterou v květnu 2015 schválila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), má být v dalších desetiletích jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie v ČR. V červnu téhož roku vláda přijala Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který připravila ministerstva průmyslu a financí. Podle plánu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.
Vládní koncepce předpokládá, že zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu. V polovině loňského října premiér Andrej Babiš (ANO) na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit evropské právo.
Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Premiér Babiš v listopadu 2018 uvedl, že stavbu nového bloku elektrárny Dukovany by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý, dodal. Na loňské únorové konferenci k budoucnosti jaderné energetiky Babiš uvedl, že pro stát bude lepší uzavřít s ČEZ smlouvu kvůli stavbě nového bloku než vládní garance.
Loni v červenci přijala vláda usnesení, podle kterého budou investory nových bloků dceřiné firmy ČEZ - EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro jadernou elektrárnu Temelín. Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ - a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.
Loni v listopadu Babiš po jednání vládního výboru pro jadernou energetiku řekl, že nový blok Dukovan se začne stavět v roce 2029, dokončen bude v roce 2036. "Jádro je čistý zdroj, nemá emise a v tomto směru já tento názor, který je objektivní, prosazuji i v Bruselu," uvedl tehdy premiér. S vybudování dvou nových jaderných bloků dohromady za 300 miliard korun počítá také Národní investiční plán, který Babišův kabinet představil loni v prosinci.
Letos v dubnu vláda přijala návrhy dvou smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě nového bloku v Dukovanech pro jednání s Evropskou komisí. Už před měsícem pak ČEZ - tedy firma EDU II - předal Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení umístit stavbu nového zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o výkonu do 1200 megawattů.
Premiér Babiš dnes řekl, že stát poskytne společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu, dodal. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl Havlíček. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022.
Většinově státem vlastněná energetická firma ČEZ (stát vlastní přes dvě třetiny akcií) provozuje jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku (její čtyři bloky byly uváděny do provozu postupně v letech 1985 až 1987, mají životnost nejméně 50 let) a v Temelíně na Českobudějovicku (dva bloky byly dány do provozu v letech 2000 a 2002).
Už před několika lety se chystala dostavba dvou nových bloků v Temelíně (počítal s nimi již původní projekt). V srpnu 2009 ČEZ zahájil výběrové řízení, v únoru 2011 vláda schválila kroky nutné k dostavbě Temelína. Nabídky na dostavbu tehdy podaly americká společnost Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress), a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil. Tendr společnost ČEZ zrušila v dubnu 2014 poté, co jí vláda odmítla dát požadované záruky návratnosti investice.
V roce 2015 schválila vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL dosud platný Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. V červnu 2017 pak ČEZ zřídil divizi jaderná energetika. Jejím šéfem se stal dosavadní ředitel JETE Bohdan Zronek, do jehož zodpovědnosti připadla i dostavba nových bloků.
O stavbu jaderného bloku v ČR se podle dřívějších informací zajímá šest společností - ruská státní společnost Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologičtí aktivisté, plány narážejí i u menšinových akcionářů energetické společnosti ČEZ, řada z nich odmítá, aby stavbu zajistila její dceřiná firma.
V souvislosti s jadernou energetikou se také řadu let hledá místo pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Letos chce Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) snížit počet zvažovaných lokalit z devíti na čtyři, a to na základě geofyzikálních dat.
Související

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Dva nové bloky v Dukovanech postaví Korejci. Vláda s nimi podepsala smlouvu
Jaderná elektrárna Dukovany , Andrej Babiš , ČEZ
Aktuálně se děje
před 29 minutami

BYD v Evropě válcuje Teslu. Nabízí za kratší dobu nabíjení mnohem větší dojezd
před 1 hodinou

Mnohem podstatnější problém, než si uvědomujeme. Vědci zjistili, kolik mikroplastů každý den vdechneme
před 2 hodinami

OBRAZEM: "Nabízíme lidem alternativu k vládě, která je zklamala." Starostové zahájili ostrou fázi kampaně
před 3 hodinami

Si Ťin-pching ukazuje, kdo drží karty v rukou. Kim Čong-una přiměl k první multilaterální schůzce v historii
před 4 hodinami

Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová
před 4 hodinami

Krize se vyostřuje. Trumpův muž označil konflikt na Ukrajině za Módiho válku
před 4 hodinami

Počasí bude nahrávat požárům až do pátku, varovali meteorologové
před 5 hodinami

Papež se obořil na Izrael: Přestaňte kolektivně trestat Palestince
před 6 hodinami

Kreml otočil. Zamítl rozmístění evropských mírových jednotek na Ukrajině
před 6 hodinami

Bílý dům odvolal ředitelku CDC. Odmítla schvalovat nevědecké pokyny
před 7 hodinami

Masivní ruský útok na Kyjev: Nejméně osm mrtvých, desítky zraněných
před 9 hodinami

Počasí na začátku září: Tropické teploty dlouho nevydrží, ochladí se
včera

Trump vyzval ke stíhání George Sorose. Viní ho z nepokojů v USA
včera

Izraelská armáda: Pásmo Gazy dobudeme, evakuace města je nevyhnutelná
včera

Zasahujeme proti Hamásu, tvrdí Izraelci. Statistiky zraněných dětí v Gaze ale ukazují něco jiného
včera

Macronovi se pod rukama sype vláda. Má tři možnosti, jak reagovat
včera

Tajné operace podporující odtržení Grónska od Dánska? Kodaň si předvolala nejvyššího amerického diplomata
včera

Zabití pěti reportérů v Gaze je jeden z nejbrutálnějších pokusů o umlčení novinářů v historii
včera

Izraelská armáda provedla razii na severu okupovaného Západního břehu Jordánu
včera
Ruská letadla po setkání Putina s Trumpem opakovaně operují u pobřeží Aljašky
Ruští vojenští piloti opakovaně narušují americkou identifikační zónu protivzdušné obrany (ADIZ) u pobřeží Aljašky, což vede k okamžitým reakcím Severoamerického velitelství vzdušné obrany (NORAD). Ačkoli tyto lety NORAD nepovažuje za hrozbu, jsou součástí širšího kontextu mezinárodního napětí a plní několik strategických cílů.
Zdroj: Libor Novák