Český stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na dnešní tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu, dodal. Na výstavbě nového jaderného zdroje by se stát měl podílet ze 70 pct, zbytek dá ČEZ. Očekávaná cena je šest miliard euro, řekl ČTK Beneš.
Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Zdůraznil, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl Havlíček.
Podle Státní energetické koncepce (ASEK), kterou v květnu 2015 schválila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), má být v dalších desetiletích jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie v ČR. V červnu téhož roku vláda přijala Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který připravila ministerstva průmyslu a financí. Podle plánu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.
Vládní koncepce předpokládá, že zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu. V polovině loňského října premiér Andrej Babiš (ANO) na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit evropské právo.
Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Premiér Babiš v listopadu 2018 uvedl, že stavbu nového bloku elektrárny Dukovany by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý, dodal. Na loňské únorové konferenci k budoucnosti jaderné energetiky Babiš uvedl, že pro stát bude lepší uzavřít s ČEZ smlouvu kvůli stavbě nového bloku než vládní garance.
Loni v červenci přijala vláda usnesení, podle kterého budou investory nových bloků dceřiné firmy ČEZ - EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro jadernou elektrárnu Temelín. Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ - a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.
Loni v listopadu Babiš po jednání vládního výboru pro jadernou energetiku řekl, že nový blok Dukovan se začne stavět v roce 2029, dokončen bude v roce 2036. "Jádro je čistý zdroj, nemá emise a v tomto směru já tento názor, který je objektivní, prosazuji i v Bruselu," uvedl tehdy premiér. S vybudování dvou nových jaderných bloků dohromady za 300 miliard korun počítá také Národní investiční plán, který Babišův kabinet představil loni v prosinci.
Letos v dubnu vláda přijala návrhy dvou smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě nového bloku v Dukovanech pro jednání s Evropskou komisí. Už před měsícem pak ČEZ - tedy firma EDU II - předal Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení umístit stavbu nového zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o výkonu do 1200 megawattů.
Premiér Babiš dnes řekl, že stát poskytne společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu, dodal. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl Havlíček. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022.
Většinově státem vlastněná energetická firma ČEZ (stát vlastní přes dvě třetiny akcií) provozuje jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku (její čtyři bloky byly uváděny do provozu postupně v letech 1985 až 1987, mají životnost nejméně 50 let) a v Temelíně na Českobudějovicku (dva bloky byly dány do provozu v letech 2000 a 2002).
Už před několika lety se chystala dostavba dvou nových bloků v Temelíně (počítal s nimi již původní projekt). V srpnu 2009 ČEZ zahájil výběrové řízení, v únoru 2011 vláda schválila kroky nutné k dostavbě Temelína. Nabídky na dostavbu tehdy podaly americká společnost Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress), a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil. Tendr společnost ČEZ zrušila v dubnu 2014 poté, co jí vláda odmítla dát požadované záruky návratnosti investice.
V roce 2015 schválila vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL dosud platný Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. V červnu 2017 pak ČEZ zřídil divizi jaderná energetika. Jejím šéfem se stal dosavadní ředitel JETE Bohdan Zronek, do jehož zodpovědnosti připadla i dostavba nových bloků.
O stavbu jaderného bloku v ČR se podle dřívějších informací zajímá šest společností - ruská státní společnost Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologičtí aktivisté, plány narážejí i u menšinových akcionářů energetické společnosti ČEZ, řada z nich odmítá, aby stavbu zajistila její dceřiná firma.
V souvislosti s jadernou energetikou se také řadu let hledá místo pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Letos chce Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) snížit počet zvažovaných lokalit z devíti na čtyři, a to na základě geofyzikálních dat.
Související
Fialova vláda se ještě zabývala vojenskou pomocí Ukrajině. Řešily se i Dukovany
Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Definitivní prohra Netanjahua: Izraelskou vládu sestaví Eisenkot, rozhodl prezident
před 2 hodinami
Polská policie objevila v domě útočníka z Krakova tři oběti, zřejmě jeho příbuzné
před 4 hodinami
Počasí bude příští týden chladné, během dne naměříme i tři stupně
včera
Ve StarDance dnes večer překvapivě nikdo nevypadl
včera
Střelba v Krakově byla teroristický útok, pachatel vyznával krajně pravicové ideologie
včera
Šest mrtvých, 15 zraněných. Kdo je útočník, který vraždil v Krakově?
včera
Další rána Republikánům: Personální čistky v Bílém domě provází smíšené reakce
včera
Útočník střílel do lidí v centru Krakova, nejméně pět mrtvých
včera
Zelenskyj chystá zásadní personální změny ve vedení armády
včera
Rusko provedlo v noci rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev
včera
Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem
včera
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
včera
Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby
včera
Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy
včera
Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem
včera
Poslední předpověď počasí na víkend. Změna přijde v pondělí večer
6. listopadu 2026 21:56
Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce
6. listopadu 2026 20:48
Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám
6. listopadu 2026 19:41
Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů
6. listopadu 2026 18:55
Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat
Plánovaná úprava poplatku za podzemí vodu přinese více peněz, které bude moci Ministerstvo zemědělství (MZe) použít na vylepšení vodního hospodářství České republiky. Prostředky půjdou bezezbytku na strategické projekty vodního hospodářství, které úřad financuje, např. propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod, přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny.
Zdroj: Jan Hrabě