Kůrovcová kalamita: Lesy ČR se loni propadly do ztráty 790 milionů korun

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) se loni podle auditovaných výsledků propadlo do ztráty 790 milionů korun. V roce 2018 měl podnik zisk 70 milionů korun. Důvodem ztráty byla kůrovcová kalamita, která způsobuje přetlak nabídky dřeva na trhu a pád cen. Těžba dřeva byla loni kvůli kalamitě rekordní. ČTK to dnes řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Podniku patří téměř polovina lesů v zemi.

Kůrovcová kalamita spojená s propadem cen dřeva srazila zisky podniku druhý rok po sobě. Mezi lety 2010 až 2017 se roční zisky Lesů ČR pohybovaly v řádech miliard korun, v roce 2017 profit činil 3,08 miliardy korun.

Ve finančním plánu pro rok 2019 Lesy ČR předpokládaly ztrátu na úrovni jedné miliardy korun. Konečnou výši ztráty podle podniku korigovalo směrem nahoru přecenění zásob dříví, které měl za rok 2019 podnik vyrobené a měl ho na skladě.

Těžbu dřeva Lesy ČR kvůli kůrovci loni zvedly o 30 procent na rekordních 13,9 milionu metrů krychlových z předchozích 10,7 milionu metrů krychlových. Těžba jen kůrovcového dřeva loni vzrostla o 62 procent na 9,7 milionu metrů krychlových. Těžby dřeva v Lesích ČR jdou kvůli kůrovci razantně nahoru v posledních dvou letech. V letech bez kůrovcové kalamity byla těžba u Lesů ČR kolem osmi milionů metrů krychlových.

Přes růst těžby se tržby podniku kvůli pádu cen prodávaného dřeva loni snížily o pět procent na 7,19 miliardy korun. V letech před kalamitou se roční těžby podniku pohybovaly na úrovni 12 miliard korun.

Drtivá část loňských těžeb připadla na takzvané nahodilé těžby v objemu 13,4 milionu metrů krychlových. Kromě těžby kůrovcového dřeva do nahodilých těžeb patří především těžby dřeva poničeného větrem, které loni představovalo zhruba 2,4 milionu metrů krychlových. Ostatní nahodilé těžby, třeba kvůli suchu, činily přibližně 1,2 milionu metrů krychlových.

Podnik letos v lednu začal poprvé v historii používat ke svému financování úvěr. Přistoupit k němu musel proto, že v letech 2013 až 2018 své volné peníze v souhrnu za téměř 32 miliard korun postupně odvedl do státního rozpočtu.

Úvěrový rámec mají Lesy ČR dojednaný u více bank a pohybuje se v miliardách korun. Podnik předpokládá, že úvěrové financování nebude používat trvale. "Příjem prostředků v průběhu roku je různý. Budou měsíce, kdy se budeme pohybovat čistě na vlastních zdrojích a budou měsíce, kdy budeme muset dočasně použít cizí zdroje," řekl v březnu ČTK generální ředitel LČR Josef Vojáček.

Výsledek hospodaření roku 2020 bude podle něj záviset na vývoji letošní kůrovcové kalamity. V koncepci hospodaření Lesy ČR počítají, že by letos měly vykázat ztrátu 1,9 miliardy korun. Vojáček nepředpokládá, že by podnik tuto úroveň přesáhl. Ve své strategii podnik počítá se ztrátovým hospodařením až do konce roku 2023. V roce 2024 by se měla státní firma dostat do zisku 409 milionů Kč.

Související

Agrofert

Vítězem miliardového lesnického tendru je firma z koncernu Agrofert

Vítězem dvanáctimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva pro léta 2023 až 2027 je těžařská firma Uniles z koncernu Agrofert. Z 84 soutěžených jednotek státní podnik zatím podepsal kontrakty na 78 a Uniles jich dosud získal 16. Na druhém místě jsou zatím s šesti podepsanými smlouvami firma Stora Enso Wood Products Ždírec a skupina PETRA z Hodonína. 

Více souvisejících

lesy čr kůrovec lesy Hradec Králové Josef Vojáček (Lesy ČR) Dřevo

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Pákistán

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?

Oba jaderní rivalové, Indie a Pákistán, vyšli z nejnovějšího konfliktu s těžkými ztrátami – a přesto se obě země předhánějí ve vyhlašování vítězství. Skutečnost je však jiná: ačkoli příměří drží, tento konflikt zanechal za sebou více otázek než odpovědí, píše CNN.

před 11 hodinami

Armáda Velké Británie

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek prolomili po letech mlčení a poskytli BBC šokující svědectví o údajných válečných zločinech spáchaných jejich kolegy během nasazení v Iráku a Afghánistánu. Jde o nejobsáhlejší veřejně známou výpověď o těchto událostech, která odhaluje děsivý obraz dlouho utajovaných praktik elitních složek britské armády.

před 12 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1

Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.

včera

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko

Obrovský požár, který v květnu 2024 téměř zcela zničil nákupní centrum Marywilska 44 ve Varšavě, byl podle polského premiéra Donalda Tuska výsledkem cíleného žhářského útoku nařízeného ruskými tajnými službami. Po roce vyšetřování Tusk v neděli oznámil, že Polsko má v tomto ohledu již „jistotu“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy