NKÚ má obavy: Rozpočet je připraven špatně, roste podíl lidí pracujících pro stát

Na platy zaměstnanců státu loni směřovalo 13,5 procenta výdajů rozpočtu a tento podíl od roku 2015 roste. Průměrný plat zaměstnance na výplatní listině státu loni vzrostl nominálně téměř o desetinu na 37.061 Kč měsíčně.

V posledních deseti letech byl počet zaměstnanců státu nejnižší v roce 2013, kdy klesl na 413.595 lidí. Od té doby až do loňského roku však jejich počet narostl o 35.423 na 449.018 lidí. Od roku 2013 se navíc zvýšil objem výdajů na platy zaměstnanců státu o 75,2 miliardy Kč, ale efektivita vládního sektoru se nezvýšila, a v posledních letech naopak klesá, informuje NKÚ.

Zatímco v roce 2011 vydával stát na platy svých zaměstnanců 130,2 miliardy korun, což bylo v uplynulých deseti letech minimum, loni to bylo už 209,5 miliardy. Je to nárůst zhruba o 80 miliard korun. Růst výdajů na platy byl tak výrazně rychlejší než přirozený růst platů a mezd v celé společnosti v důsledku ekonomického růstu, podotýká NKÚ. Podíl výdajů na platy na celkových příjmech státního rozpočtu klesl na minimum v roce 2016, kdy představoval 11,82 procenta. Loni to bylo 13,75 procenta. Tento trend označuje NKÚ za alarmující a zdůvodňuje to tak, že ani díky příznivému ekonomickému vývoji nestačí každoročně rostoucí příjmy k tomu, aby tento podíl klesal nebo se alespoň držel na stejné úrovni.

NKÚ také uvádí, že peníze na platy vynakládá stát i za neobsazená místa. Pokud by se vynakládaly pouze za obsazená místa, mohl stát v posledních letech ušetřit až 40 miliard korun, stojí ve stanovisku.

Ve Sněmovně je však ve druhém čtení vládní novela rozpočtových pravidel, která má kromě jiného zavést pravidlo vázání peněz na neobsazená místa. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to již dříve před poslanci označila za stěžejní bod této předlohy. Řekla také, že takto již postupuje a jen loni tak ušetřila asi tři miliardy korun a pro letošek víc než 2,5 miliardy korun.

Obavy ze špatné připravenosti státního rozpočtu se potvrzují

"Od začátku roku 2020 bylo zřejmé, že se nedaří plnit daňové příjmy tak, jak bylo plánováno, zatímco výdaje prudce rostly. Situace kolem onemocnění covid-19 nepříznivý scénář umocnila do nečekaných rozměrů. Pokles daňových příjmů a mimořádné výdaje v souvislosti s touto nemocí výrazně zhoršily stav veřejných financí. Další vývoj pandemie je nejistý a její ekonomické dopady mohou ČR rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné," napsal prezident NKÚ Kala.

Podle ministerstva dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit maximálně jedno procento HDP. Jde o deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. "V roce 2008 a 2009 byly veřejné finance hluboko pod hranicí střednědobého rozpočtového cíle. Naproti v letech před současnou krizí byl střednědobý rozpočtový cíl plněn," uvedlo MF.

"Již několikrát jsme upozorňovali, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůře než v době ekonomické krize v roce 2008. Bohužel musím říci, že aktuální vývoj tuto obavu jen potvrzuje," uvedl také. Ministryně Schillerová již několikrát uvedla, že současná situace je bezprecedentní a ekonomika čelí nejhorší krizi od 30. let minulého století.

Úřad loni ve stanovisku k hospodaření státu za rok 2018 uvedl, že státní rozpočet je na případnou ekonomickou recesi připraven hůře, než o deset let dřív. I mírné ekonomické ochlazení může u takto nastavených rozpočtů způsobit vysoké schodky, napsal tehdy.

V aktuálním stanovisku se NKÚ vyjadřuje k loňskému hospodaření státu. Úřad mimo jiné ocenil, že se čistá pozice Česka vůči EU meziročně zlepšila o téměř 24 miliard, takže česká strana získala o 68,5 miliardy víc, než odvedla, což podle něj svědčí o lepším čerpání evropských peněz. Kladně hodnotí i vyšší čerpání peněz na investice nebo růst ekonomiky o 2,3 procenta, což bylo nad průměrem EU. Konstatuje také, že tuzemská nezaměstnanost byla nejnižší v rámci EU.

Na druhé straně poukazuje například na to, že se proti schválenému objemu daňových příjmů podařilo vybrat o zhruba deset miliard korun méně. Vytýká i to, že meziroční růst běžných výdajů byl vyšší než meziroční zvýšení daňových příjmů. Vláda také nevyužila příznivé ekonomické situace ke klíčovým změnám důchodového systému, který je vzhledem k demografickému trendu neudržitelný.

Schválený schodek na loňský rok byl 40 miliard korun, skutečný výsledek byl schodek 28,5 miliardy korun. Podle NKÚ to byl nejhorší výsledek za poslední čtyři roky a nebýt převodu 18 miliard z privatizačního účtu, byl by výsledek ještě horší.

NKÚ také uvádí, že výběr spotřebních daní z alkoholu a tabákových výrobků nepokrývá ani z poloviny odhadované celospolečenské náklady 160 miliard korun spojené s užíváním těchto látek. "Naopak cenová dostupnost alkoholu a tabákových výrobků se s ohledem na rostoucí příjmy spotřebitele dlouhodobě zvyšuje," tvrdí NKÚ.

Vláda ale už do Sněmovny předložila návrh, který zvyšuje v letech 2021 spotřební daň z tabáku zhruba o pět procent ročně. Loni v prosinci Sněmovna stvrdila daňový balíček, který zvyšuje od letoška daně z tabákových výrobků i lihovin. Vláda toto zvýšení obhajovala především nutností omezit dostupnost tohoto zboží a tím i jeho užívání.