Poptávka a nabídka nájemního bydlení v ČR se začínají přibližovat

Poptávka a nabídka na trhu nájemního bydlení v Česku se od července sice začaly přibližovat, nabídka je však nadále výrazně vyšší. Poptávka byla v prvním srpnovém týdnu o 43 procent vyšší než průměr v prvních deseti týdnech, kdy nebyla zavedena opatření proti šíření koronaviru.

Nabídka však byla vyšší o 206 procent, rozdíl tak byl 163 procentních bodů. V polovině května to bylo 368 procentních bodů. Vyplývá to ze studie společnosti UlovDomov, kterou má ČTK k dispozici.

"Pandemie koronaviru zapříčinila nestandardní situaci na trhu nájemních bytů, kdy nabídka dlouhodobých pronájmů výrazně převyšovala poptávku. V časech nejistoty lidé přestali hledat nové bydlení, majitelům navíc odpadla možnost krátkodobě pronajímat byty turistům," uvedl ředitel společnosti UlovDomov Martin Březina.

Po uvolnění mimořádných opatření se však podle něj zájem obnovil a s návratem turismu začal objem inzerce dlouhodobých pronájmů opět klesat. Nabídka a poptávka na trhu nájemních bytů se tak začíná pomalým tempem narovnávat.

"Ještě na začátku února se podle našich dat poptávka držela nad úrovní nabídky. O dva týdny později již setrvale klesala a nejnižšího bodu dosáhla kolem 20. března, kdy u nás koronakrize udeřila naplno," uvedl dále Březina. Standardní cykly poptávky v minulých letech byly podle něj takové, že poptávka v létě obvykle rostla na dvojnásobek a kolem Vánoc klesala na polovinu. "Letos neobvykle klesla na polovinu koncem března, aktuálně už ale roste zpátky k běžným letním číslům," podotkl Březina.

Co se týče nabídky pronájmů, data podle něj ukazují, že proti obvyklým ročním cyklům byl letošní vývoj opravdu nestandardní. Jak uvedl, v minulých letech nabídka během roku fluktuovala maximálně v rozmezí 50 procent, obzvláště směrem nahoru v letních měsících. Letos však byla na jaře vyšší téměř o 400 procent.

Ceny nájemného na konci června byly podle údajů developerské společnosti Trigema v jednotlivých regionech podobné jako ve stejném období loňského roku. Meziročně se nejvíce zvýšily v Olomouckém kraji, o 4,2 procenta. Naopak v Karlovarském a Plzeňském kraji o 3,4 procenta klesly.

Nejvyšší nájemné bylo v Praze, v průměru 319 korun za metr čtvereční. Následovaly Jihomoravský (254 korun) a Středočeský kraj (230 korun). Nejnižší nájemné bylo v Ústeckém (161 korun), Moravskoslezském (163 korun) a Karlovarském kraji (171 korun).

V porovnání s prvním čtvrtletím ceny nájemného klesly v 11 ze 14 krajů. V Královéhradeckém kraji se zvýšily o 1,5 procenta, v Jihomoravském kraji a na Zlínsku stagnovaly. Nejvíce se snížily v Libereckém kraji, o 11,4 procenta.

Související

Ministr životního prostředí Igor Červený

Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu

Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.
Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 

Více souvisejících

Bydlení ,  Byty ,  Ekonomika ,  nájemníci

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 1 hodinou

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

včera

raketový systém Patriot

Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americký prezident Donald Trump učinil konečné rozhodnutí udělit Ukrajině licenci k výrobě střel pro protivzdušný systém Patriot. Informaci sdělil novinářům prostřednictvím hlasové zprávy v aplikaci WhatsApp. O svém záměru ho americký vůdce informoval během jejich nedávného bilaterálního jednání v New Yorku. Podle ukrajinské hlavy státu prohlásil Trump na schůzce, že Ukrajina potřebná oprávnění k domácí produkci těchto raket obdrží.

včera

Alexandr Lukašenko

Trump vyměnil Kanadu za Bělorusko. Lukašenko přiznal, že jeho požadavky naplnit nedokáže

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podle webu Politico přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Lula da Silva obvinil Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii

Volební kampaň brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy obvinila amerického prezidenta Donalda Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii. Podle vyjádření Lulova týmu se Washington snaží zasahovat do nadcházejících prezidentských voleb s cílem zmocnit se přírodního bohatství země. Obvinění zaznělo v televizním volebním spotu, který Lulův tým odvysílal v reakci na rostoucí obavy z možného ovlivňování voleb ze strany Spojených států. Volební video tvrdí, že se Trump pokouší naklonit hlasování ve prospěch krajně pravicového kandidáta Flávia Bolsonara.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Kanada prověřuje, zda na ni mohou USA zaútočit

Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.

včera

Netanjahu v OSN označil obvinění z genocidy za opak pravdy. Delegáti během projevu odešli ze sálu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění z genocidy v Pásmu Gazy a označil je za opak pravdy. Během svého vystoupení napadl mezinárodní kritiky izraelské vojenské kampaně, světová média i vybrané zahraniční představitele. Netanjahu čelí rostoucí mezinárodní izolaci i vnitropolitickému tlaku před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli. Ve své řeči se odvolal na slova svého zesnulého bratra Jonatana a zdůraznil, že Izrael v konfliktu zvítězí, protože nemá jinou možnost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy