Příjmy obcí a krajů z daní letos klesnou o 10 procent, odhaduje ministerstvo financí

V případě obcí včetně Prahy by jejich daňové příjmy měly letos klesnout meziročně o 23,3 miliardy na 221,9 miliardy korun. U krajů MF odhaduje pokles o 8,3 miliardy na 66,7 miliardy korun.

Před propuknutím koronavirové pandemie MF očekávalo daňové příjmy obcí i krajů vyšší než loni. V případě obcí 259,8 miliardy korun a u krajů 80,2 miliardy korun. Kvůli dopadům šíření koronaviru ovšem MF odhady upravilo a i na celostátní úrovni očekává letos pokles příjmů z daní. I z toho důvodu prosadilo MF zvýšení schodku státního rozpočtu z původně plánovaných 40 miliard na 300 miliard korun.

Tzv. sdílené daně představují 70 procent příjmů obcí a zhruba třetinu příjmů krajů. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí.

MF minulý týden uvedlo, že nechystá úpravu rozpočtového určení daní, která by byla v neprospěch obcí a měst. Zároveň úřad upozornil, že obce a kraje mají na svých bankovních účtech 302 miliard korun. "Územní samosprávy tak mohou bez obav realizovat rozvojové záměry předpokládané pro letošní rok, a to i v případě meziročního poklesu daňových příjmů obcí a krajů," uvedlo MF.

Loni obce hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun. Na růstu se podílely vyšší daňové příjmy. Ty stouply o 25 miliard na 320,2 miliardy korun.