Příjmy obcí mají letos stoupnout. Příští rok to bude horší, odhaduje ministerstvo

Celkové příjmy obcí by měly letos stoupnout o 2,3 procenta na 368,7 miliardy korun, především díky nárůstu peněz ze státního rozpočtu a dalších fondů. Příští rok by pak ale měly obcím celkové příjmy klesnout o 5,3 procenta na 349,3 miliardy korun.

Vyplývá to z odhadu ministerstva financí, o kterém na na dnešní on-line konferenci Svazu měst a obcí informoval ředitel odboru Financování územních rozpočtu MF Miroslav Matej.

Samotné daňové příjmy, které představují zhruba 70 procent příjmů obcí, by letos pak obcím měly klesnout meziročně o 9,1 procenta na 222,8 miliardy korun a příští rok stoupnout o 5,6 procenta na 235,3 miliardy korun. Nicméně daňové příjmy by příští rok měly být stále nižší než v roce 2019, kdy činily 245,2 miliardy korun.

MF zároveň počítá s celkovými výdaji obcí letos 364,3 miliardy korun a příští rok s výdaji 347,9 miliardy korun. Letos i příští rok by tak obce měly nadále hospodařit s přebytkem.

Tzv. sdílené daně představují 70 procent příjmů obcí a zhruba třetinu příjmů krajů. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes zástupce obcí ujistila, že v rozpočtové určení daní MF změny nechystá. "V žádném případě nechystáme změnu rozpočtového určení daní. To by bylo v tuto chvíli něco trestuhodného," uvedla dnes ministryně.

Letos v srpnu MF mimo jiné poslalo obcím 13,4 miliardy korun jako kompenzaci za nižší příjmy z daní. Jednorázový příspěvek 1250 Kč na obyvatele ministerstvo poskytlo na základě novely o kompenzačním bonusu. Matej v této souvislosti upozornil, že příspěvek podnikatelům kvůli dopadům šíření koronaviru, tzv. kompenzační bonus, na jaře připravil daňové příjmy obcí o 5,6 miliardy korun a na podzim to MF odhaduje na 1,5 miliardy korun. Nad rámec dopadů bonusu by tak měly obce letos získat navíc 6,3 miliardy korun. Bonus je totiž koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun a na to navázané příjmy samospráv zatím nepočítá se zrušením superhrubé mzdy a nastavením nových sazeb daně z příjmu. Matej v této souvislosti uvedl, že pokud bude schválena varianta se sazbami daně z příjmu 15 a 23 procent, tak daňové příjmy obcí příští rok mohou být nižší o 12 až 15 procent. V návrhu, který předložil premiér Andrej Babiš se sazbami 15 a 23 procent, je dopad na obce vyčíslen na 20 miliard korun. Celkově pro veřejné rozpočty by to pak mělo být 79,2 miliardy korun.

Loni obce, kterých je 6254, vykázaly přebytek hospodaření 25,5 miliardy korun. Celkové příjmy činily 360,5 miliardy korun a výdaje 334,9 miliardy korun.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Nový termín komunálních voleb. V obcích půjdou lidé k urnám v září

V 11 obcích dnes odpoledne skončila lhůta pro předložení kandidátních listin pro nové komunální volby, které se tam uskuteční 16. září. Ve Všesulově na Rakovnicku, kde žije přes 100 obyvatel, nebyla ale do dneška podána žádná kandidátka. Šanci kandidovat tak budou mít obyvatelé této obce zase v příštím termínu mimořádných voleb. 
Ilustrační fotografie.

Obce nesouhlasí s povinným zálohováním plechovek a PET lahví

Zástupci obcí budou v pátek jednat s Ministerstvem životního prostředí o jeho návrhu na povinný systém zálohování PET lahví a nápojových plechovek, jehož parametry ministerstvo v minulém týdnu představilo. Sdružení místních samospráv ČR má vůči návrhu zásadní výhrady. Zavedení zálohování bude mít negativní ekonomický dopad na obce. Komplikace by měla také řada prodejen, na něž by se vztahovala povinnost zálohované obaly od občanů převzít a skladovat.

Více souvisejících

obce Ministerstvo financí Daně Svaz měst a obcí ČR Ekonomika

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj se chce za týden setkat s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu skupiny G7, který se uskuteční ve dnech 15.–17. června v kanadském Kananaskisu. Informoval o tom šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak během pátečního večerního vysílání ukrajinské televize.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bismarck (Foto: Bundesarchiv)

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

před 2 hodinami

Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

před 5 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

USA jsou zranitelné zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

Nedávný dronový útok Ukrajiny na ruskou základnu strategických bombardérů v Olenyi vyvolal v amerických ozbrojených silách vážné obavy. Odborníci i armádní představitelé varují, že podobný scénář by mohl být úspěšně zopakován i proti americkým leteckým základnám – včetně těch na vlastním území USA. A zranitelnost je prý mnohem větší, než se dosud přiznávalo.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy