Příjmy obcí mají letos stoupnout. Příští rok to bude horší, odhaduje ministerstvo

Celkové příjmy obcí by měly letos stoupnout o 2,3 procenta na 368,7 miliardy korun, především díky nárůstu peněz ze státního rozpočtu a dalších fondů. Příští rok by pak ale měly obcím celkové příjmy klesnout o 5,3 procenta na 349,3 miliardy korun.

Vyplývá to z odhadu ministerstva financí, o kterém na na dnešní on-line konferenci Svazu měst a obcí informoval ředitel odboru Financování územních rozpočtu MF Miroslav Matej.

Samotné daňové příjmy, které představují zhruba 70 procent příjmů obcí, by letos pak obcím měly klesnout meziročně o 9,1 procenta na 222,8 miliardy korun a příští rok stoupnout o 5,6 procenta na 235,3 miliardy korun. Nicméně daňové příjmy by příští rok měly být stále nižší než v roce 2019, kdy činily 245,2 miliardy korun.

MF zároveň počítá s celkovými výdaji obcí letos 364,3 miliardy korun a příští rok s výdaji 347,9 miliardy korun. Letos i příští rok by tak obce měly nadále hospodařit s přebytkem.

Tzv. sdílené daně představují 70 procent příjmů obcí a zhruba třetinu příjmů krajů. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dnes zástupce obcí ujistila, že v rozpočtové určení daní MF změny nechystá. "V žádném případě nechystáme změnu rozpočtového určení daní. To by bylo v tuto chvíli něco trestuhodného," uvedla dnes ministryně.

Letos v srpnu MF mimo jiné poslalo obcím 13,4 miliardy korun jako kompenzaci za nižší příjmy z daní. Jednorázový příspěvek 1250 Kč na obyvatele ministerstvo poskytlo na základě novely o kompenzačním bonusu. Matej v této souvislosti upozornil, že příspěvek podnikatelům kvůli dopadům šíření koronaviru, tzv. kompenzační bonus, na jaře připravil daňové příjmy obcí o 5,6 miliardy korun a na podzim to MF odhaduje na 1,5 miliardy korun. Nad rámec dopadů bonusu by tak měly obce letos získat navíc 6,3 miliardy korun. Bonus je totiž koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun a na to navázané příjmy samospráv zatím nepočítá se zrušením superhrubé mzdy a nastavením nových sazeb daně z příjmu. Matej v této souvislosti uvedl, že pokud bude schválena varianta se sazbami daně z příjmu 15 a 23 procent, tak daňové příjmy obcí příští rok mohou být nižší o 12 až 15 procent. V návrhu, který předložil premiér Andrej Babiš se sazbami 15 a 23 procent, je dopad na obce vyčíslen na 20 miliard korun. Celkově pro veřejné rozpočty by to pak mělo být 79,2 miliardy korun.

Loni obce, kterých je 6254, vykázaly přebytek hospodaření 25,5 miliardy korun. Celkové příjmy činily 360,5 miliardy korun a výdaje 334,9 miliardy korun.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Nový termín komunálních voleb. V obcích půjdou lidé k urnám v září

V 11 obcích dnes odpoledne skončila lhůta pro předložení kandidátních listin pro nové komunální volby, které se tam uskuteční 16. září. Ve Všesulově na Rakovnicku, kde žije přes 100 obyvatel, nebyla ale do dneška podána žádná kandidátka. Šanci kandidovat tak budou mít obyvatelé této obce zase v příštím termínu mimořádných voleb. 
Ilustrační fotografie.

Obce nesouhlasí s povinným zálohováním plechovek a PET lahví

Zástupci obcí budou v pátek jednat s Ministerstvem životního prostředí o jeho návrhu na povinný systém zálohování PET lahví a nápojových plechovek, jehož parametry ministerstvo v minulém týdnu představilo. Sdružení místních samospráv ČR má vůči návrhu zásadní výhrady. Zavedení zálohování bude mít negativní ekonomický dopad na obce. Komplikace by měla také řada prodejen, na něž by se vztahovala povinnost zálohované obaly od občanů převzít a skladovat.

Více souvisejících

obce Ministerstvo financí Daně Svaz měst a obcí ČR Ekonomika

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 56 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy