Stát bude kompenzovat firmám část nepřímých nákladů spojených s emisemi. Týkat se to bude těch společností, u kterých je značné riziko takzvaného úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. Vyplývá to z návrhu nařízení, které dnes vláda schválila. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Uvedl, že jde o kompenzace za rok 2020, které firmám stát vyplatí příští rok a v rozpočtu je na to vyčleněno 1,4 miliardy korun. Vláda má každoročně formou samostatného nařízení určovat částku ze státního rozpočtu vyčleněnou na tento účel.
Materiál předložilo ministerstvo životního prostředí společně s MPO. Takzvaný únik uhlíku může podle nich nastat v některých odvětvích výroby, pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny emisních povolenek do té míry, že jejich provoz bude na území členského státu EU ukončen a výroba se přesune do zemí s nižšími provozními náklady - tedy do zemí kladoucích menší důraz na snižování emisí. V důsledku tohoto vývoje se pak zvýší globální emise skleníkových plynů.
Podle důvodové zprávy materiálu by se výplata kompenzace v ČR mohla týkat asi 100 subjektů ve vybraných sektorech. Evropská směrnice stanuje, že maximální kompenzace může být 25 procent z výnosů dražeb emisních povolenek, jinak by mohla být narušena hospodářská soutěž.
"Při předpokladu maximálních kompenzací se celkové kompenzace za období mezi roky 2020 až 2030 odhadují na 34 až 41 miliard korun. Skutečná výše kompenzací bude pravděpodobně nižší. Výši kompenzací taktéž ovlivní nové pokyny Evropské komise pro státní podporu pro období 2021 až 2030 a předpokládaná novela předkládaného nařízení," píše se ve zprávě.
"Maximální výše kompenzací, které budou propláceny za rok 2020, je odhadována na tři až 3,7 miliardy korun, respektive podle odhadu na základě dat spotřeby elektřiny 2,4 miliardy Kč. Tyto odhady jsou s ohledem na očekávaný hospodářský útlum v roce 2020 v souvislosti s pandemií viru covid-19 pravděpodobně nadhodnocené," dodává důvodová zpráva.
Za základní produkcí bude podle materiálu brána průměrná produkce v daném výrobním zařízení v tunách za rok během let 2005 až 2011. Například v případě, kdy podnik sníží úroveň produkce v daném kalendářním roce alespoň o 50 a méně než 75 procent ve srovnání se základní produkcí, obdrží žadatel polovinu částky kompenzace na toto zařízení odpovídající jeho základní produkci nebo základní spotřebě elektřiny, vyplývá z něj.
Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, letos dosáhla mnohaletých maxim. Vystoupila až nad 30 eur (785 Kč) za tunu, nejvýše od roku 2006. Aktuálně se cena pohybuje kolem 27,7 eura (726 Kč) za tunu, vyplývá z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje. Podle analytiků růst cen povolenek zasáhl mimo jiné uhelné teplárny, jejichž konkurenceschopnost se rychle zhoršuje.
Související
EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy
Česko chce být lídrem v jedné oblasti. ČEZ uzavřel klíčové partnerství
ministerstvo průmyslu , emise , Karel Havlíček
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 34 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 3 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák