Stát bude kompenzovat firmám část nákladů spojených s emisemi

Stát bude kompenzovat firmám část nepřímých nákladů spojených s emisemi. Týkat se to bude těch společností, u kterých je značné riziko takzvaného úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. Vyplývá to z návrhu nařízení, které dnes vláda schválila. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Uvedl, že jde o kompenzace za rok 2020, které firmám stát vyplatí příští rok a v rozpočtu je na to vyčleněno 1,4 miliardy korun. Vláda má každoročně formou samostatného nařízení určovat částku ze státního rozpočtu vyčleněnou na tento účel.

Materiál předložilo ministerstvo životního prostředí společně s MPO. Takzvaný únik uhlíku může podle nich nastat v některých odvětvích výroby, pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny emisních povolenek do té míry, že jejich provoz bude na území členského státu EU ukončen a výroba se přesune do zemí s nižšími provozními náklady - tedy do zemí kladoucích menší důraz na snižování emisí. V důsledku tohoto vývoje se pak zvýší globální emise skleníkových plynů.

Podle důvodové zprávy materiálu by se výplata kompenzace v ČR mohla týkat asi 100 subjektů ve vybraných sektorech. Evropská směrnice stanuje, že maximální kompenzace může být 25 procent z výnosů dražeb emisních povolenek, jinak by mohla být narušena hospodářská soutěž.

"Při předpokladu maximálních kompenzací se celkové kompenzace za období mezi roky 2020 až 2030 odhadují na 34 až 41 miliard korun. Skutečná výše kompenzací bude pravděpodobně nižší. Výši kompenzací taktéž ovlivní nové pokyny Evropské komise pro státní podporu pro období 2021 až 2030 a předpokládaná novela předkládaného nařízení," píše se ve zprávě.

"Maximální výše kompenzací, které budou propláceny za rok 2020, je odhadována na tři až 3,7 miliardy korun, respektive podle odhadu na základě dat spotřeby elektřiny 2,4 miliardy Kč. Tyto odhady jsou s ohledem na očekávaný hospodářský útlum v roce 2020 v souvislosti s pandemií viru covid-19 pravděpodobně nadhodnocené," dodává důvodová zpráva.

Za základní produkcí bude podle materiálu brána průměrná produkce v daném výrobním zařízení v tunách za rok během let 2005 až 2011. Například v případě, kdy podnik sníží úroveň produkce v daném kalendářním roce alespoň o 50 a méně než 75 procent ve srovnání se základní produkcí, obdrží žadatel polovinu částky kompenzace na toto zařízení odpovídající jeho základní produkci nebo základní spotřebě elektřiny, vyplývá z něj.

Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, letos dosáhla mnohaletých maxim. Vystoupila až nad 30 eur (785 Kč) za tunu, nejvýše od roku 2006. Aktuálně se cena pohybuje kolem 27,7 eura (726 Kč) za tunu, vyplývá z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje. Podle analytiků růst cen povolenek zasáhl mimo jiné uhelné teplárny, jejichž konkurenceschopnost se rychle zhoršuje.

Související

ministerstvo průmyslu Původní zpráva

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.
Zástupci ČEZ a Rolls-Royce SMR uzavřeli partnerství za přítomnosti premiéra Fialy. (29.10.2024)

Česko chce být lídrem v jedné oblasti. ČEZ uzavřel klíčové partnerství

Česko chce být lídrem ve vývoji malých modulárních reaktorů. Dnes proto došlo k uzavření partnerství mezi ČEZ a Rolls-Royce SMR. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jde o další významný milník v naplňování cílů Fialovy vlády. Malé modulární reaktory mají zajistit energetikou bezpečnost a soběstačnost i budoucím generacím. 

Více souvisejících

ministerstvo průmyslu emise Karel Havlíček

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 34 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy