České stavebnictví letos meziročně klesne o tři až pět procent. Uvedli to analytici, které ČTK oslovila. Mnohem hůře na tom podle nich bude pozemní stavitelství, tedy výstavba bytů, kanceláří nebo průmyslových hal, kterou většinou financuje soukromý sektor. Naopak výstavba dopravní infrastruktury by měla kvůli zvýšené aktivitě státu růst.
Stavebnictví letos za pět měsíců meziročně kleslo o 2,1 procenta, za květen se snížilo o 7,6 procenta.
Stavební produkce v květnu reálně meziročně klesla o 7,6 %, po vyloučení sezónních vlivů byla meziměsíčně nižší o 2,9 %. Meziročně bylo zahájeno o 0,8 % bytů více. Dokončeno bylo o 15,3 % bytů více: https://t.co/NMKnVgOkG4#čsú #ceskystatistickyurad #rychlainformace pic.twitter.com/mDR3G0riPb
— ČSÚ (@statistickyurad) July 7, 2020
"Asi úplně to nejhorší, kdy stavební firmy a živnostníci přerušili na čas svoji aktivitu, je už za námi. Ale ani nejbližší měsíce nemusí být pro stavebníky jednoduchým obdobím. S tím, jak firmy omezují své investice, začne ubývat i zakázek pro pozemní stavitelství," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Podle něj je třeba udržet na potřebné úrovni veřejné zakázky, které směřují především do infrastruktury. Pro letošek očekává pokles stavebnictví do tří procent.
Analytik společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že stavebnictví reaguje na ekonomický vývoj se značným zpožděním. "Zatímco největší propad okamžité průmyslové výroby jsme si, doufejme, odbyli již v dubnu, stavebnictví může až nyní postupně začít reagovat na ekonomickou situaci a hlavní poklesy máme pravděpodobně ještě před sebou. Ještě více se nyní prohloubí rozdíl v osudu inženýrských staveb a stavění domů a bytů," dodal.
Podle analytika společnosti Czech Fund Lukáše Kovandy může být stavebnictví makroekonomickým tlumičem hlubokého propadu průmyslu, letos očekává pokles oboru maximálně o pět procent. "Pokles pozemního stavitelství souvisí s tím, že stavební firmy a developeři, zejména menší firmy a podnikatelé ve stavebnictví, přišli v době koronakrize kvůli nejisté budoucnosti o zakázky, případně zastavili či pozastavili své projekty. Současně se stavební firmy potýkaly s nedostatkem pracovní síly, zejména té zahraniční, na níž je tuzemské stavebnictví poměrně citelně závislé," sdělil.
Analytik BH Securities Štěpán Křeček očekává pokles stavebnictví o tři procenta. Pozemní stavitelství podle něj může klesnout až o šest procent, ovšem inženýrské stavitelství tvořené hlavně výstavbou dopravní infrastruktury by mohlo růst dvouciferným tempem. "Zatímco pozemní stavitelství může kvůli nižší poptávce ze strany soukromého sektoru zažít slabší druhé pololetí letošního roku, inženýrské stavitelství bude těžit ze zvýšené poptávky veřejného sektoru," doplnil Křeček.
Podle analytika Komerční banky Františka Táborského firmy pozastavují nebo ruší plánované investice a poptávka po stavebních pracích klesá. "Pro tento rok očekáváme propad celého sektoru 3,7 procenta. Stejně jako celá ekonomika se stavebnictví nevyhne recesi. Růst investiční aktivity firem byl už v závěru minulého roku v podstatě nulový a aktuální situace naopak ještě více odradí firmy od nových investic," dodal Táborský. Odvětví se podle něj vrátí k růstu v roce 2022.
Stavebnictví po vleklé krizi mezi roky 2008 až 2013 meziročně vzrostlo pětkrát z posledních šesti let. Loni stouplo o 2,7 procenta, předloni dokonce o 9,2 procenta, nejvíce od roku 2003.
Stavební firmy trápí nedostatek pracovníků
"Problémy vnímáme zčásti stejné jako před koronavirem, a to zejména pokud jde o nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Stále totiž trvá nedostatek učňů a absolventů odborných středních i vysokých škol v oborech, které bychom v našem oboru potřebovali. V zakázkové oblasti se projevuje opatrnost na straně soukromých investorů, kteří odkládají své investice. Tento problém pociťuje především obor pozemního stavitelství," uvedla mluvčí Strabagu Edita Novotná.
Podle mluvčího Metrostavu Vojtěcha Kostihy patří mezi největší problémy firmy nedostatek soukromých a menších regionálních zakázek. "V tomto okamžiku předpokládáme pokles tržeb zhruba o deset až 15 procent. Nikdo neví, co bude ve druhé polovině roku. Pokud by se opět uzavřely hranice, mohly by nastat problémy s nedostatkem zahraničních pracovníků na tuzemských stavbách a s výjezdem našich odborníků na projekty v cizině," uvedl dále Kostiha.
Eurovia podle mluvčí Ivety Štočkové letos očekává podobné výsledky jako loni. Důsledky opatření proti koronaviru se ve stavebnictví podle ní projeví na podzim a příští rok. "V současné době se nacházíme v plné stavební sezoně a máme dostatek práce v našem zásobníku zakázky. Obecně, a to bez ohledu na situaci kolem koronaviru, nám chybí lidé především strojníci. A stále nás trápí neúměrná administrativa spojená s výstavbou," sdělila Štočková.
Podle mluvčího Hochtiefu Michala Taliána firma očekává pokles tržeb maximálně o pět procent. Za největší problém považuje nekvalitní zadávací dokumentace pro veřejné soutěže a následný prostor pro námitky neúspěšných účastníků. Někdy dokonce i těch, kteří se soutěže nezúčastnili. "Často se soutěže kvůli chybám v zadávací dokumentaci ruší. To přináší firmám nejen ztrátu v podobě nákladů a času vynaložených při přípravě veřejné nabídky, ale i výpadky v zásobě práce z důvodu odsunutých či úplně zrušených tendrů," uvedl Talián.
Jednatel firmy Sixl Jan Sixl považuje za největší problém zpomalení nebo zastavení vydávání pracovních víz pro Ukrajince, kteří tvoří čtvrtinu zaměstnanců společnosti. "Tržby za první pololetí máme vyšší než loni, ale ještě teď dokončujeme pouze stavby nasmlouvané před koronavirem. Celkový obrat bude mírně vyšší než ten loňský. Druhá polovina roku bude horší, některé připravované stavby investorů z postižených oborů se odsouvají na příští rok nebo na neurčito," dodal Sixl.
Související
Cíle Babišovy vlády odhaleny. Vrátí se EET či slevy v dopravě, změny i u důchodů
Kupka oznámil další postup digitalizace stavebního řízení. Stanovil i termín
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 2 hodinami
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 3 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 4 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 6 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 7 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 8 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
včera
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
včera
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
včera
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
včera
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.
Zdroj: Libor Novák