Vláda rozšířila možnosti ČNB obchodovat, může to pomoci státu

Sněmovna bude předlohu projednávat v obvyklém režimu, nikoli ve stavu vyhlášené legislativní nouze. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) uvedl, že nenavrhl zařazení novely o ČNB k návrhům zákonů určeným ke zrychlenému schvalování. Proti zrychlenému postupu projednávání této předlohy se vyslovila předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Úvodní kolo debaty se tak uskuteční zřejmě na příští řádné sněmovní schůzi, jejíž zahájení je plánováno na polovinu dubna.

Vydáváním dluhopisů chce například ministerstvo financí uhradit letošní deficit státního rozpočtu. Vláda ho v pondělí zvýšila kvůli dopadům šíření koronaviru ze 40 na 200 miliard korun. Rovněž novelu zákona o státním rozpočtu začne na mimořádném zasedání projednávat Poslanecká sněmovna.

V současnosti může ČNB obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, a to pouze s bankami nebo spořitelními a úvěrními družstvy. Schválení novely toto omezení ruší, a centrální banka tak bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a také s více subjekty, tedy například s pojišťovnami, penzijními společnostmi nebo dalšími investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů.

Dnes schválené opatření vychází podle mluvčí centrální banky Markéty Fišerové z novely zákona o ČNB projednávané nyní Poslaneckou sněmovnou ve druhém čtení. "Tento krok má umožnit rozšíření palety nástrojů měnové politiky a také okruhu subjektů, se kterými může ČNB uzavírat obchody na volném trhu, o což ČNB usiluje již od roku 2016," uvedla. Schválení této části novely by podle ní vytvořilo prostor, aby banka mohla v případě potřeby k plnění svých úkolů vstoupit na trh jakýchkoli finančních instrumentů, včetně vládních dluhopisů.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil na to, že kvůli následkům šíření koronaviru si bude muset stát na trhu půjčit výrazně více, a to v prostředí, kdy na světových trzích panuje velká nejistota, až panika. "Aby se stát nedostal do situace, že o jeho dluhopisy nebude mít trh zájem, nebo aby se nemusel zadlužovat za velmi vysoký úrok, ČNB bude moci vyslat signál, že bude mít o dluhopisy zájem. To pak státu umožní si na trhu půjčit za výhodnějších podmínek," vysvětlil. Dodal, že v posledních dnech k obdobný krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve upozornila na to, že situace Česka je v souvislosti s možností vydávat státní dluhopisy dobrá díky jednomu z nejnižších zadlužení v EU. Navíc letos Česko čeká podle ní nejnižší objem splátek předchozích dluhů od roku 2010, zhruba 200 miliard korun. Loni to bylo 290 miliard korun.

Skvělá a rychlá spolupráce @MinFinCZ a @CNB_cz. Díky dnes schválené novele zákona o ČNB ještě více upevňujeme silné postavení České republiky na dluhopisových trzích. https://t.co/2wW4W0ombJ

"Volnější limity obchodů naší centrální banky ještě více upevní silné postavení České republiky na dluhopisových trzích a zároveň jí umožní pružněji reagovat na nepředvídatelné události vyžadující změny v nastavení měnové politiky," uvedla dnes Schillerová. Novela přímo uvádí, že úkol ČNB spočívající v určování měnové politiky se výslovně doplňuje o úkol tuto politiku též provádět. K tomu mají sloužit zejména měnověpolitické operace v podobě obchodů ČNB na finančním trhu.

Seidler dále upozornil na to, že ČNB v roce 2013 zahájení tzv. kvantitativního uvolňování nepovažovala za dostatečně účinný nástroj kvůli přebytku volných peněz v bankovním sektoru. "Tato situace se nezměnila, spíše naopak, likvidity je v bankovním sektoru po kurzovém závazku ČNB násobně více. ČNB se však chce zapojit všemi dostupnými nástroji do boje s následky šíření koronaviru, a nákup státních dluhopisů centrálními bankami začal být již standardním nástrojem měnové politiky," uvedl. ČNB v roce 2013 přistoupila k devizovým intervencím.

V pondělí MF oznámilo, že v dubnu plánuje vydat státní dluhopisy za 33 miliard korun. Loni v prosinci uvedlo, že za celý letošní rok chce vydat střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy na domácím trhu za minimálně 120 miliard korun.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.