Vláda schválila výdajové rámce státního rozpočtu a fondů

V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Zvýšilo tak rámce proti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky pro rok 2021 o 86 miliard korun a pro rok 2022 o 32 miliard korun.

Součástí materiálu je i Konvergenční program. Podle něj se veřejné finance letos propadnou kvůli dopadům šíření koronaviru do schodku 5,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňského přebytku 0,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by pak měl letos stoupnout na 37 procent HDP z loňských 30,8 procenta HDP. V roce 2021 by pak měl schodek veřejných financí klesnout na 4,1 procenta HDP a dluh by měl stoupnut na 40 procent HDP.

Díky schválené Rozpočtové strategii budeme moci připravit státní rozpočet, který v příštím roce opět nastartuje hospodářský růst. Chceme i nadále zvyšovat důchody a platy učitelů a také investovat do infrastruktury, vědy a zdravotnictví. https://t.co/ul7R3Zu62X

Schválení rozpočtové strategie vládou je jedním z prvních kroků k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech.

Způsob určení výdajových rámců se odvíjí od pravidel stanovených zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Konstrukce pravidel zajišťuje, že hospodaření vládních institucí nepřekročí střednědobý rozpočtový cíl. V aktuálním materiálu ovšem MF upozornilo na to, že odvození výdajových rámců se přechodně neřídí střednědobým rozpočtovým cílem, nýbrž pevně stanovenými hodnotami strukturálního salda.

Kvůli dopadům šíření koronaviru na příjmy státu MF totiž prosadilo vedle navýšení schodku rozpočtu ze 40 na 300 miliard korun také novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle ní je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 procenta HDP, letos podle materiálu skončí ve schodku 1,7 procenta HDP.

"Dopady koronavirové krize do českého hospodářství musíme řešit aktivně za pomoci všech relevantních fiskálních nástrojů, které máme k dispozici. Chceme zachovat zaměstnanost a omezit negativní dopady na národní hospodářství a sociální oblast. Nové rámce na příští tři roky zajišťují, že se můžeme naplno věnovat ekonomickému oživení," uvedla dnes ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

V konvergenčním programu pak MF upozornilo na to, že letošní verze vznikala v naprosto bezprecedentní situaci. "Nejistoty kolem trvání pandemie nového typu koronaviru, délka trvání jednotlivých již přijatých opatření, výčet možných nových opatření a celkový účet za škody v ekonomice, sociální náklady a rezultující dopady do veřejných financí nebudou zřejmě s jistotou známy ani do konce roku 2020," uvádí materiál.

Podle MF si je Evropská komise těchto aspektů plně vědoma, a proto byly požadavky na obsah konvergenčních programů citelně zredukovány a komise požaduje data pouze k rokům 2020 a 2021. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.

Protikrizová opatření v souvislosti se šířením koronaviru MF vyčíslilo v programu na příjmech veřejných rozpočtů na 1,8 procenta HDP, tedy 98,4 miliardy korun. Jde například o podporu OSVČ, prominutí záloh některých daní i sociálního a zdravotního pojištění.

U výdajů protikrizová opatření v programu MF vyčíslilo na 121,4 miliardy korun, tedy 2,2 procenta HDP. Zařadilo tam například ošetřovné, nákup ochranných pomůcek, záruky za úvěry nebo zvýšení plateb za státní pojištěnce.