Výnosy státních dluhopisů budou letos podle odhadů stoupat

Výnosy českých státních dluhopisů v letošním roce budou spíše růst. Důvodem bude nastupující ekonomické oživení nebo očekávání investorů, že Česká národní banka letos zvýší úrokové sazby. Vliv bude mít také rozpočtová politika vlády. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které ČTK oslovila.

Růst výnosů zpravidla zvyšuje náklady na obsluhu státního dluhu, naopak jejich pokles náklady snižuje. Ministerstvo financí přitom očekává, že čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu budou letos 47 miliard korun, v roce 2022 pak 50 miliard korun a o rok později 52,2 miliardy korun. Za loňský rok ministerstvo hlásilo před Vánocemi skutečné výdaje za zhruba 40 miliard korun.

"Vysoký nápor nabídky spolu s přípravami centrální banky na zvyšování úrokových sazeb podle nás povedou k dalšímu nárůstu výnosů českých státních dluhopisů," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. Letošní rok přitom podle něj bude bude pro ministerstvo financí ještě komplikovanější než loňský.

"Díky vysokému plánovanému deficitu státního rozpočtu a historicky rekordnímu splátkovému kalendáři očekáváme, že nabídka státních dluhopisů bude minimálně srovnatelná s tou loňskou. Navíc ministerstvo bude muset emitovat drtivou většinu státních dluhopisů již v první polovině roku," uvedl Táborský.

Loni přitom podle něj české státní dluhopisy zažily absolutně rekordní rok. "S nástupem koronavirové krize a vidiny zhoršení obrázku veřejných financí hrozil v dubnu jejich výprodej zahraničními investory, nicméně do situace vstoupila Česká národní banka. Ta oznámila možný vstup na trh státních dluhopisů," uvedl. Podle Táborského to vedlo k vysoké poptávce investorů po českých dluhopisech po celý loňský rok.

Táborský zároveň upozornil na to, že rizikem pro letošní rok zůstává možné zhoršení výhledu ratingových agentur nebo i snížení ratingu České republiky. "To podle nás vzniká hlavně díky stále optimistickým výhledům všech hlavních agentur pro vývoj veřejných financí," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy povede k růstu výnosů nadprůměrná nabídka dluhopisů ze strany ministerstva financí ve spojení s předpokládaným postupným zotavováním tuzemské, evropské i globální ekonomiky. Zároveň očekává, že mezinárodní investoři budou směřovat více peněz do rizikovějších aktiv, jako jsou například akcie. "Růst výnosu by podpořilo i možné zvýšení základní úrokové sazby ze strany České národní banky," uvedl Kovanda.

Podle něj tak výnos desetiletého státního dluhopisu během letoška vzroste z aktuálních zhruba 1,2 procenta na 1,5 procenta. "To mimochodem znamená, že pro banky bude stále méně výhodné pokračovat se snižováním sazeb hypoték," dodal.

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil očekává během letoška určitou korekci výnosů českých dluhopisů, jejich současnou úroveň považuje za mírně nadsazenou. Na rozdíl od očekávání trhu totiž nepočítá letos se zvyšováním úrokových sazeb ČNB. "V průběhu roku s pomalu pokračujícím hospodářským oživením ovšem budou výnosy v souhrnu velice zvolna stoupat a křivka bude naopak ve druhé polovině roku znovu nabývat strmějšího tvaru, který je typický pro nastupující konjunkturální fázi hospodářského cyklu," uvedl.

Před Vánocemi MF oznámilo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun. Pro loňský rok ministerstvo počítalo v červnové aktualizaci strategie se 730,6 miliardy korun, a to především kvůli zvýšení schodku loňského rozpočtu na 500 miliard korun. Méně peněz na financování dluhu plánuje ministerstvo i v dalších letech.

Související

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Vláda si začne půjčovat od lidí. Schillerová představila nové Dluhopisy Republiky

Stát po několikaleté odmlce znovu otevírá možnost pro české domácnosti, aby své úspory zhodnotily prostřednictvím investic do státního dluhu. Vláda složená ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů se rozhodla obnovit projekt Dluhopis Republiky, čímž reaguje na potřebu zajistit financování rostoucích státních výdajů. Podle ministerstva financí jde o strategický krok, který má diverzifikovat okruh věřitelů a snížit jednostrannou závislost státu na velkých bankovních domech.

Více souvisejících

dluhopisy Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni

Ukrajinská vláda připravuje nové kroky v diplomatických vztazích s Polskem, které se zaměří na citlivé historické otázky spojené s volyňskou tragédií z 20. století. Prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání o polské politice oznámil, že klíčovými prioritami v Evropě zůstávají sousedské, rovné a oboustranně výhodné vztahy založené na vzájemném respektu. V rámci dohodnutých opatření dojde k plnému otevření archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a Vnější zpravodajské služby, jež obsahují materiály k těmto historickým událostem. 

včera

Lesní požár

Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA

Rozsáhlé lesní požáry v Kanadě vyvolaly vážnou ekologickou situaci, když se hustý kouř přesunul nad území Spojených států a drasticky zhoršil kvalitu ovzduší v mnoha velkých městech. Zasaženy byly především regiony severovýchodu a středozápadu, kde se obyvatelé museli potýkat nejen se smogovým oparem, ale zároveň i s rekordně vysokými letními teplotami. Podle meteorologických předpovědí navíc hrozí, že nepříznivé podmínky přetrvají v některých oblastech po celou dobu víkendu.

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

včera

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

včera

včera

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

17. července 2026 21:54

17. července 2026 20:55

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

17. července 2026 20:06

17. července 2026 19:20

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

17. července 2026 18:32

17. července 2026 17:37

17. července 2026 16:49

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

17. července 2026 15:58

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy