Německo příval uprchlíků ustojí, dál se počítá s vyrovnaným rozpočtem

Berlín - Migranti budou letos stát Německo miliardy eur, země přesto počítá s vyrovnaným rozpočtem. Zvýšené výdaje na zajištění potřeb běženců by měly pokrýt miliardové přebytky, jichž Německo v prvním pololetí dosáhlo díky lepšímu výběru daní.

"Pokud jde o letošní rozpočet, jsem přesvědčený, že ho udržíme vyrovnaný," řekl mluvčí ministerstva financí Ralf Jäger.

Berlín letos chce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, kdy příjmy a výdaje dosáhnou 301,6 miliardy eur (8,2 bilionu Kč). Za první pololetí však rozpočet skončil v rekordním přebytku 21,1 miliardy eur (571 miliard Kč).

Na péči o běžence letos Německo vydá zhruba deset miliard eur (270 miliard Kč), ještě v červenci přitom vláda počítala s polovičními náklady. V této částce jsou zahrnuty náklady na bydlení, lékařskou péči, kapesné i na administrativu spojenou s registrováním uprchlíků. Hlavní část nákladů nesou německé spolkové země, centrální vláda uvolnila z rozpočtu na tyto účely celkem 1,5 miliardy eur (40,5 miliardy Kč).

Pro příští rok německá vláda hodlá uvolnit navíc šest miliard eur (162 miliard Kč) proti letošnímu roku. Spolkové země však žádají po kabinetu kancléřky Angely Merkelové ještě vyšší příspěvek na pokrytí potřeb běženců. Jäger proto dnes řekl, že teprve jednání mezi spolkovými zeměmi a centrální vládou ukážou, do jaké míry bude nutné upravit rozpočet pro příští rok.

Jeden z prvních soukromých odhadů nákladů, které Německo bude muset na péči o běžence vynaložit, dnes zveřejnila japonská investiční banka Mizuho. Ta při průměrné roční sumě 12.500 eur (339.000 korun) na jednoho uprchlíka a až milionu očekávaných běženců došla k 25 miliardám eur (677 miliard korun) pro příští dva roky. Reuters uvedl, že s tímto číslem souhlasí i zhruba desítka dalších finančních domů, jako je například Investec. Své odhady se brzy chystá zveřejnit i několik dalších bank.

Berlín si možná bude muset část peněz půjčit. Německo nicméně dalo na vědomí, že péči o běženci zamýšlí financovat bez zadlužování a z rozpočtových přebytků.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo rozpočet uprchlíci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy