Belgie znovuobjevuje pivo: Minipivovary mají žně a vysmívají se Anheuseru

"Lidé se dnes čím dál více zajímají o to, co jedí a pijí a zaměřují se na lokální potraviny. Tato tendence se projevuje v Evropě i ve Spojených státech," říká Bernard Leboucq, jeden ze dvou sládků malého pivovaru de la Senne založeného v roce 2003 v Bruselu.

Příklad tohoto Belgičana, který začal vařit pivo ve squatu a dnes se svým společníkem Yvanem De Baetsem produkuje přes 6000 hektolitrů piva ročně, dokonale ilustruje vzestup minipivovarů v zemi, která se pyšní dávnou tradicí ve vaření piva.

Minipivovary zůstávají v klidu i vůči apetitu belgicko-brazilského pivovarnického koncernu AB InBev v Lovani, ležící asi dvacet kilometrů od Bruselu: AB InBev chce koupit druhého největšího producenta piva na světě, britsko-jihoafrický koncern SABMiller, aby si upevnil postavení na světovém trhu s pivem.

Počet pivovarů v posledních letech v Belgii vzrostl. "Před šesti nebo sedmi lety nás bylo 120, dnes už 168," poznamenává prezident svazu belgických sládků Jean-Louis van de Perre.

Úspěch minipivovarů v Belgii znamená především znovuobjevení piva a jeho rozmanitosti, říká van de Perre ve své barokní kanceláři na bruselském Grand'Place v historickém centru metropole, kde sídlily korporace sládků od 17. století.

Belgie projevuje u výroby piva více pružnosti než Německo, které je velmi přísné, pokud jde o povolené přísady, poznamenává agentura AFP. Belgie také zná čtyři různé způsoby fermentace piva: spodně kvašená (Stella Artois, svrchně kvašená (Triple de Bruges), spontánně kvašená (Vieille Kriek) a smíšená (La Vlaams Bruin).

Minipivovary využívají dobré pověsti velkých značek, jako je Stella Artois od AB InBev a jejich distribučních sítí v zahraničí. Pivovar de la Senne tak vyváží svou produkci od Itálie, USA a Japonska.