Růst eurozóny by během tří let mohl zpomalit až o 0,5 bodu

Sintra (Portugalsko)/Brusel - Ekonomika eurozóny by kvůli brexitu mohla zpomalit tempo růstu v příštích třech letech úhrnem o zhruba 0,3 až 0,5 procentního bodu. Podle nejmenovaného unijního činitele, kterého citovala agentura Reuters, to dnes na summitu EU v Bruselu řekl šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Existuje podle něj také nebezpečí, že lidé za hranicemi Evropské unie by mohli začít považovat EU za neovladatelnou. Vlády se s takovými obavami musejí vypořádat.

Prezident ECB rovněž vidí riziko, že brexit by mohl odstartovat soutěživé znehodnocování měn po celém světě, uvedla agentura ANSA. "Obáváme se reakcí zemí pokoušejících se korigovat směnný kurz, který vnímají jako chybný," řekl Draghi podle italské agentury, která se odvolává na americký Bloomberg.

Brexit, tedy rozhodnutí Britů ve čtvrtečním referendu o vystoupení Británie z EU, otřásal od pátku světovými finančními trhy a vyvolal otázky ohledně budoucnosti EU. ECB a další světové centrální banky minulý týden v pátek uvedly, že jsou připraveny poskytnout finančním trhům dodatečné finanční prostředky.

Draghi dnes hovořil rovněž na výroční konferenci o centrálním bankovnictví v portugalské Sintře. Světové centrální banky by se podle něj měly snažit sladit svá měnová opatření, aby zabránily "destabilizujícím vedlejším následkům" plynoucím z rozdílného tempa hospodářského růstu v jednotlivých zemích a regionech.

Draghi hovořil rovněž o negativních následcích rozdílné měnové politiky, mezi něž patří výrazné fluktuace měnových kurzů a silné výchylky v kapitálových tocích, zejména v rozvíjejících se ekonomikách. "Měnová politika nevyhnutelně vytváří i destabilizující vedlejší efekty, zvláště při rozdílném vývoji ekonomického cyklu," citovala Draghiho Reuters.

Rozvíjející se tržní ekonomiky zažily v posledních letech několik vln zesíleného kolísání měn a kapitálových toků, zejména v souvislosti se zpřísňováním měnové politiky v USA a následným odlivem dolarů z jejích trhů. To obnovilo volání po globální koordinaci měnové politiky jednotlivých zemí, což ale centrální bankéři neslyší rádi, protože to může podkopat jejich nezávislost.

Podle Draghiho není zřejmě nutná formální koordinace, centrálním bankám ale může pomoci neformální slaďování. Šéf ECB tím myslí "sdílenou diagnózu základních příčin aktuálních problémů" a "sdílený závazek zakládat naše opatření na této diagnóze".

Referendum, v němž Britové minulý týden hlasovali o odchodu z EU, dopadlo i na program konference v Sintře. Pořadatelé zrušili středeční panelovou diskusi šéfů ECB a centrálních bank USA a Británie poté, co účast kvůli naléhavé domácí situaci odřekl guvernér Bank of England Mark Carney a po něm i šéfka amerického Fedu Janet Yellenová. Draghi se k dopadům vystoupení Británie z EU v Sintře nevyjádřil.

Související

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.
Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

Více souvisejících

Ekonomika EU (Evropská unie) eurozóna

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy