Vysílání pracovníků do ciziny? Na novou dohodu zemí EU se valí kritika

V pondělí se členské země po více než dvanácti hodinách jednání dohodly na kompromisu úprav původní směrnice, o kterých se vyjednávalo řadu měsíců, přesto s výsledkem nejsou spokojené ani některé členské státy EU.

Maximální doba vyslání bude v praxi 18 měsíců, přechodné období bude čtyřleté se třemi roky k převedení směrnice do národního práva a jedním dalším pro její plnou aplikaci.

Podle BusinessEurope ale 18 měsíců neodpovídá potřebám společností, které operují na jednotném trhu. "Dlouhodobá mobilita je relativně běžná praxe v sektorech jako je výroba či obchodní služby, kde obavy z možného zneužívání v zásadě neexistují," upozornilo sdružení.

"Je to špatný kompromis vedený politickou symbolikou," míní předseda sdružení Markus Beyer. Místo obrany volného pohybu a podpory už tak dost přísných pravidel proti zneužívání, podpořily podle něj státy EU "mýtus", že stávající pravidla je třeba změnit v zájmu boje proti "sociálnímu dumpingu".

Na změnu pravidel tlačila především Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron pondělní noční kompromis ocenil. Pro ČR a třeba také pro Slovensko je důležité, že bylo dosaženo dohody o odložení uplatňování domluvených pravidel v mezinárodní automobilové dopravě do doby, než v této oblasti začne platit speciální úprava projednávaná v rámci takzvaného silničního balíčku.

Postoj zemí visegrádské skupiny k výslednému kompromisu ale nebyl jednotný: zatímco představitelé Česka a Slovenska s ním souhlasili, maďarští a polští zástupci ho v pondělí odmítli. Polská ministryně pro rodinu, práci a sociální záležitosti Elzbieta Rafalská byla zklamaná. "Mrzí mne, že se nám nepodařilo vypracovat společnou pozici, ale v politice se to stává," uvedla. Také Litva a Lotyšsko s pondělní dohodou nesouhlasily. Irsko, Británie a Chorvatsko se nakonec zdržely.

O novele tak nyní může estonské předsednictví EU začít vyjednávat s Evropským parlamentem. Jednání by měla začít v listopadu.