Záchranný program pro Řecko končí. Vyřešil ekonomické problémy?

Odchod je vítaným milníkem. Nabízí však jen malou jistotu toho, že 19členná eurozóna má problémy s dluhem za sebou. Obrovské zadlužení Řecka, ale také třeba Itálie, zůstávají pro Evropu skrytou finanční hrozbou a může trvat celou generaci, než se jí podaří zneškodnit, píše agentura AP.

Evropské dluhové problémy v posledním desetiletí opakovaně vyvolaly obavy z rozpadu eurozóny, což by byl nejhorší scénář, který by způsobil vážné hospodářské škody v regionu a otřásl světovými finančními trhy a obchodem.

V Řecku si vlády po tři desetiletí masivně půjčovaly, aby mohly financovat štědré výdaje za práci jejich politických podporovatelů, a současně tolerovaly rozsáhlé daňové úniky a tajily rozpočtové schodky. To vše vyplulo na povrch v říjnu 2009, kdy Řecko přiznalo, že jeho rozpočtový deficit je mnohem vyšší, než doposud uvádělo. Šokovaní investoři nechtěli již dále riskovat a poskytovat Řecku půjčky za přijatelné úrokové sazby. To donutilo vládu obrátit se s žádostí o záchranný úvěr na ostatní země eurozóny a EU a Mezinárodní měnový fond.

Půjčky však doprovázely přísné podmínky - ukončit deficity, což vedlo k agresivnímu zvýšení daní a škrtům výdajů, a provést řadu reforem zaměřených na lepší výběr daní a na podporu podnikatelského prostředí obecně. Ekonomika kvůli masivním škrtům výdajů klesla o čtvrtinu.

Celkem tak nyní výše řeckého dluhu činí 322 miliard eur (8,3 bilionu Kč), což je více než 180 procent hrubého domácího produktu. Z toho 256,6 miliardy eur dluží Řecko dalším zemím eurozóny a 32,1 miliardy eur MMF. V roce 2012 byl dluh země na úkor ztrát vlastníků státních dluhopisů snížen o zhruba 107 miliard eur.