EU chce do prosince rámec reformy měnové unie

Prohloubení a dokobčení měnové unie je téma, které se v EU s rostoucí silou vrací od chvíle, kdy odezněla hospodářská krize minulých let. Výrazným způsobem loni do debaty vstoupil nový francouzský prezident Emmanuel Macron. Na řadě svých návrhů se už s německou kancléřkou Merkelovou shodl a jejich domluva by měla být podkladem pro materiály chystané na prosinec. Jiné body, například Macronův návrh na vznik funkce "ministra financí" eurozóny, ale tiše padly pod stůl.

"Když se díváme na rizika, včetně těch, které plynou ze stávajícího napětí v obchodu, je pro nás zásadní pokročit při dokončování bankovní unie," prohlásila Merkelová. Společná záchranná síť v podobě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) je podle ní důležitá, ale významné je také snižování rizik, udržitelnost zadlužení a rozumná fiskální politika.

Řada zemí podle kancléřky například také míní, že možný vznik samostatného rozpočtu eurozóny je věc, která by měla být posouzena v rámci debat o budoucím víceletém rozpočtu unie po roce 2020.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker poznamenal, že komise předložila okolo čtyř desítek návrhů mířících k prohloubení měnové unie. "Přijato bylo jen šest či sedm, takže hodně práce zbývá," podotkl.

Slovenský premiér Peter Pellegrini novinářům řekl, že při obědě někteří účastníci vyjádřili znepokojení nad zamýšlenou výší deficitu, který nyní zveřejnila vláda v Římě.

Šéf komise Juncker k tomu dnes novinářům řekl, že komise nyní posuzuje italský návrh rozpočtu, který dostala teprve ve středu. "Nemáme vůči tomu nějaké předsudky, posoudíme to stejně důkladně a se stejnou svobodou, jako posuzujeme jiné (návrhy rozpočtů zemí eurozóny)," podotkl.

V pěti či šesti případech návrhů z různých zemí už nyní komise podle Junckera ví, že bude žádat dodatečné informace, například od belgické vlády.

Italská vláda ve středu schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 2,4 procenta. Počítá například se zavedením základního příjmu pro chudé či se snížením věku pro odchod do důchodu. Zadlužení Itálie přitom v současnosti dosahuje zhruba 131 procent HDP, takže je druhé nejvyšší v eurozóně po Řecku.