Protivládní protesty takzvaného hnutí žlutých vest výrazně zpomalí růst francouzské ekonomiky v posledním čtvrtletí tohoto roku. Francouzská centrální banka dnes kvůli protestům zhoršila výhled růstu na toto období - nově má ekonomika ve srovnání s předchozími třemi měsíci vzrůst jen o 0,2 procenta místo původně očekávaných 0,4 procenta.
Ministr financí Bruno Le Maire odmítl poskytnout prognózu růstu na letošní rok. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RTL však odhadl, že násilné protesty ve Francii sníží hrubý domácí produkt (HDP) v závěrečném čtvrtletí o 0,1 procentního bodu.
Zpomalení růstu ekonomiky dělá starosti prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Ten čelí značnému tlaku lidí v ulicích, aby přistoupil k dalšímu snížení daní a nákladů na sociální zabezpečení, a podpořil tak kupní sílu domácností. Na druhé straně však musí udržet rozpočtový deficit Francie pod limitem Evropské unie.
#GiletsJaunes Now all over France, not just Paris... #Gelbwesten pic.twitter.com/EvbIWiwsI5
— Aufstehen Nachrichten (@Aufstehen_Club) 9. prosince 2018
Výnosy francouzských státních dluhopisů se dnes zvyšují jako signál toho, že držitelé těchto papírů čelí narůstajícímu riziku. Takzvaný spread, tedy rozdíl mezi výnosy desetiletých státních dluhopisů francouzské a německé vlády, se rozšířil na maximum od května. Na začátku obchodování činil zhruba 46 bazických bodů.
Na pařížské akciové burze pak v reakci na protesty klesaly přepravní, hotelové a maloobchodní společnosti. Provozovatel letiště ADP ztrácel dopoledne jedno procento, akcie maloobchodních firem Carrefour, Casino a FNAC Darty pak vykazovaly pokles o jedno až 1,6 procenta. Hotelová společnost Accor zpočátku odepisovala 0,7 procenta, později však ztráty smazala.
Svaz zastupující provozovatele obchodních center dnes oznámil, že kvůli protivládním protestům se počet návštěvníků v nákupních centrech o minulém víkendu snížil o 17 procent.
Vláda na příští rok plánuje rozpočtový deficit 2,8 procenta HDP, tedy těsně pod tříprocentním limitem EU. Macron tak má jen omezený prostor ke splnění požadavků žlutých vest, které chtějí zvýšit minimální mzdu, snížit daně, levnější energii a lepší penzijní zaopatření, poznamenala agentura Reuters.
Související
Tlak na Macrona roste. Francii zachvátila nová vlna protestů
Ve Francii se opět protestuje kvůli důchodové reformě, Macron odmítá ustoupit
Demonstrace v Paříži , demonstrace ve Francii , Francie , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Překreslete atlasy. OSN zvažuje změnu mapy světa, poprvé za 500 let
před 1 hodinou
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
před 2 hodinami
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
před 2 hodinami
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
před 3 hodinami
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
před 5 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
včera
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
včera
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
včera
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
včera
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
včera
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
včera
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
včera
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
včera
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
včera
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
včera
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
včera
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
včera
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.
Zdroj: Libor Novák