Ekonomický růst ekonomiky letos zpomalí na 3,2 procenta

Země ve střední a východní Evropě, které jsou členy EU, mají podle prognózy potenciál předběhnout jiné rozvíjející se tržní ekonomiky. Bude to díky menší závislosti regionu na přílivu zahraničního kapitálu, větší míře rozpočtových stimulů, volnějším finančním podmínkám a přístupu k eurofondům, jakož i pozitivnímu dopadu na klesající ceny komodit. Největší růst podle banky vykážou letos Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.

Největší překážky hospodářského růstu v regionu je slábnoucí trh práce, především v Česku a Maďarsku. Dále je to případný tvrdý brexit, který by měl negativní důsledky kvůli novým obchodním překážkám, jež by utlumily vývozy i investice ve střední a východní Evropě. Z hlediska nepříznivého dopadu brexitu jsou nejzranitelnějšími trhy Slovenska a ČR.

Hlavními zdroji růstu ekonomik regionu budou domácí poptávka a zejména spotřeba, podpořené nízkou nezaměstnaností a vyššími mzdami, zatímco vývozy už v nejbližších letech pravděpodobně vykážou cyklické zpomalení. Přímé zahraniční investice, které byly tradičně jedním z klíčových faktorů ekonomické transformace regionu, budou nadále důležité, i když v menší míře než v minulém desetiletí.

Růst poskytování úvěrů by měl být v bankovním sektoru poměrně silný, a to 4,0 až 4,5 procenta. Úvěry dmocnostem, podporované vyššími disponibilními příjmy, nízkou nezaměstnaností a vysokou spotřebou, by měly stále vykazovat vyšší růst než firemní úvěry.

Vedle zdravého hospodářského růstu je dlouhodobý potenciál bankovnictví v regionu viditelný také na nízké míře rozšíření bankovních služeb z hlediska poměru úvěrů k HDP. Zatímco mnoho zemí eurozóny vykazuje poměr úvěrů k HDP více než 100 procent, všechny trhy v regionu střední a východní Evropa jej mají nižší než 70 procent. V Rumunsku, Maďarsku, Srbsku a Rusku je dokonce pod 50 procent.