Francie a Německo se dohodly na podrobném návrhu rozpočtu eurozóny, který by měl podpořit hospodářský růst, posílit konkurenceschopnost a snížit hospodářské rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na dokumenty německé vlády, do kterých měla možnost nahlédnout. Dohoda mezi oběma zeměmi by mohla připravit půdu pro dohodu v rámci skupiny ministrů financí eurozóny, kteří by o sestavení nového nástroje měli jednat příští měsíc.
Rozpočet eurozóny má být součástí rozpočtu celé Evropské unie. To znamená, že bude k dispozici nejdříve v roce 2021, kdy by měl vstoupit v platnost nový rozpočet EU. Jeho cílem je posílit konkurenceschopnost a sblížit země eurozóny, uvádí společný francouzsko-německý návrh. Nový nástroj by měl být rovněž otevřený zemím, které se přičlenily k mechanismu směnných kurzů ERM II, tedy které čekají na zavedení eura.
Velikost rozpočtu bude stanovena při jednáních o příštím rozpočtu EU. Ta by měla být zahájena později v letošním roce.
"There is a need for a higher level of convergence and competitiveness within the Eurozone to ensure stability of the euro area as a whole".. this sentence in the Franco-German agreement on the eurozone budget most likely will raise a red flag for @WBHoekstra. #Eurozone
— Philip Kaleta (@philipkaleta18) 22. února 2019
Podle návrhu by rozpočet eurozóny měl podpořit národní reformy, které Evropská komise (EK) navrhne členským státům ve svých doporučeních známých jako Evropský semestr.
Podle návrhu mají členské země předkládat komisi plány své strategie, které budou zahrnovat plánované reformy a návrhy projektů, které by měl rozpočet finančně podpořit. EK by pak schválila tyto plány po konzultaci s vládami a peníze by byly vypláceny podle pokroku v zavádění těchto plánů. Časový rámec by však byl kratší než u strukturálních a kohezních fondů, což by umožnilo větší flexibilitu. U investičních projektů se budou muset vlády povinně podílet na jejich spolufinancování z národního rozpočtu.
Do rozpočtu by mohly kromě peněz od jednotlivých vlád přicházet peníze i z jiných zdrojů, například z plánované daně z finančních transakcí. Konečné slovo k tomu, jaké daně by měly putovat do nového rozpočtu, by měly mít vlády.
Zvláštní rozpočet pro eurozónu financovaný z daní určených na tento účel a příspěvků od zemí prosazuje hlavně Francie. Nizozemsko a některé další severní země EU mají o rozpočtu pochybnosti. Německo se snaží být mostem mezi těmito skupinami, dává přednost omezenému rozpočtu s výplatou peněz podle pokroku v zavádění strukturálních reforem.
Související
Dvořák se postavil ODS a jmenoval si zmocněnce pro přijetí eura
Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš
před 2 hodinami
Počasí bude během příštího víkendu bez deště, ale typicky podzimní
včera
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
včera
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
včera
Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI
včera
Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku
včera
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
včera
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
včera
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
včera
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
včera
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
včera
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
včera
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
včera
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
včera
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
12. září 2026 21:03
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
12. září 2026 19:47
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
12. září 2026 18:33
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
12. září 2026 17:16
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
12. září 2026 15:57
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.
Zdroj: Libor Novák