Křetínský je s menšinovým podílem v Le Monde spokojen, redakci ovlivňovat nechce

Miliardář Daniel Křetínský je s pozicí menšinového vlastníka francouzského deníku Le Monde zatím spokojen. List s dlouholetou tradicí chce podporovat a do chodu redakce by nezasahoval, i kdyby v budoucnu převzal většinový podíl. Jeden z nejbohatších Čechů to řekl americkému deníku The New York Times (NYT). Nákup části Le Monde popsal také jako možnost podporovat důraznější regulaci Facebooku nebo Googlu.

Křetínský loni v říjnu získal 13procentní podíl v Le Monde a přidružených publikacích, když mu bankéř Matthieu Pigasse prodal 49procentní podíl v holdingu Le Nouveau Monde (LNM). Deník Financial Times (FT) v březnu napsal, že novináři z francouzského deníku se snaží Křetínskému zabránit v převzetí kontroly nad jejich listem.

Podle NYT přispívá k obavám zaměstnanců i to, že po loňském zakoupení týdeníku Marianne Křetínský na post šéfredaktora dosadil konzervativní komentátorku Natachu Polonyovou. Někteří členové redakce také zmiňují netransparentnost vstupu českého podnikatele do mateřské společnosti deníku.

"Problém je v tom, že jsme se o tom nedozvěděli oficiálním způsobem, což je opravdu ta nejhorší možnost, chcete-li si získat naši důvěru," řekl šéfredaktor Le Monde.

V rozhovoru s NYT Křetínský ujišťoval, že by se nikdy nepokoušel narušovat hodnoty a ducha redakce, i kdyby nad deníkem získal kontrolu. S menšinovým podílem je pro tuto chvíli spokojen, tvrdí.

"Náš záměr je (deník) podporovat a jednoho dne zaujmout místo u stolu a účastnit se rozhovorů," řekl. "Nemůžete si do Paříže zaskočit na jeden den v měsíci a myslet si, že můžete být jediným akcionářem Le Monde. Být v té pozici by mě velice těšilo, a kdyby potřebovali podporu, udělali bychom to s velkou radostí," dodal.

Křetínský také řekl, že podíl v listu s více než 300.000 předplatiteli mu umožňuje hrát výraznější roli při podpoře "transatlantické demokracie" a také prosazovat větší regulaci velkých internetových společností, které podle něj podkopávají svobodný tisk.

Le Monde vznikl v roce 1944 a v současnosti je největším listem ve Francii. Do roku 2010 drželi kontrolní podíl novináři, za špatné ekonomické situace však souhlasili s prodejem deníku triu investorů. Kromě Pigasse šlo o miliardáře v telekomunikacích Xaviera Niela a podnikatele Pierrea Bergé, který od té doby zemřel.

Prodej necelé poloviny Pigasseova podílu údajně způsobil napjaté vztahy mezi ním a Nielem. Podle informovaných zdrojů se Niel domnívá, že krok jde proti duchu investice, jejímž cílem je spíše podporovat svobodu tisku než vydělávat peníze. Financial Times ale s odvoláním na svůj zdroj v březnu napsal, že Pigasse zbývajících 51 procent v LNM neplánuje prodat.

Editor ekonomické názorové sekce Le Monde Alain Beuve-Méry připomněl, že Křetínský se stále nesetkal s redaktory a editory deníku. "Pokud je hodnota novin v novinářích, pak jako první po koupi novin musíte udělat to, že se pokusíte získat si novináře," řekl newyorskému listu.

Související

Britská královská pošta (Royal Mail)

Křetínský kupuje britskou poštu Royal Mail

Vláda Spojeného království dnes oficiálně schválila prodej společnosti Royal Mail českému miliardáři Danielu Křetínskému. Obchod v hodnotě 5,3 miliardy liber, uzavřený mezi vládou a Křetínského EP Group, zahrnuje řadu záruk týkajících se pracovních práv zaměstnanců, daňového sídla a struktury společnosti. Uvedl to server SkyNews.

Více souvisejících

Daniel Křetínský Le Monde

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 4 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

"Spojenectví jsme upevnili prolitou krví." Kim Čong-un zaslal Putinovi novoroční blahopřání

Severokorejský vůdce Kim Čong-un zaslal Vladimiru Putinovi novoroční poselství, v němž vyzdvihl spojenectví obou zemí upevněné společně prolitou krví. Kim označil rok 2025 za přelomový pro bilaterální vztahy, což jen potvrzuje dřívější přiznání Pchjongjangu o nasazení severokorejských vojáků a jejich ztrátách v bojích na ruské straně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy