Další záchranný kruh pro Řecko, dostane 109 miliard eur

„Čistý příspěvek soukromého sektoru se odhaduje na 37 miliard eur (903 miliardy Kč),“ píše se v prohlášení. K této částce je navíc nutné připočíst dalších 12,6 miliard eur (307,5 miliardy Kč), které Řecko získá díky zpětnému odkupu dluhopisů. V letech 2011 až 2019 tak celkový příspěvek soukromého sektoru dosáhne zhruba 106 miliard eur (2,6 bilionu Kč).

Do záchrany Řecka by se podle stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye měl zapojit i Mezinárodní měnový fond (MMF).

Z prohlášení dále plyne, že Evropský fond finanční stability (EFSF) Aténám poskytne dlouhodobější úvěr, a to s nízkou úrokovou sazbou. Ta by měla klesnout na zhruba 3,5 procenta, zatímco splatnost půjčky se protáhne ze 7,5 roku na minimálně 15 až 30 let.

Z podobného zlepšení podmínek budou těžit i další dva státy eurozóny, které dostaly záchranou pomoc – Portugalsko a Irsko.

„Pokud to bude nutné, tak řeckým bankám poskytneme zdroje na rekapitalizaci,“ shodli se lídři eurozóny.

Dohodu přivítal i prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet. Podle jeho názoru by účast soukromého sektoru v druhém balíčku neměla být označena za „úvěrovou událost“. Podle agentury AFP ale hrozí riziko, že ratingové agentury vyhodnotí situaci Řecka za státní bankrot.

Na začátku května loňského roku se Řecko stalo první unijní zemí, která se dohodla s EU a MMF na finanční pomoci. Ta měla přispět k vyřešení neutěšeného stavu řeckých veřejných financí. Výměnou za záchranný balíček v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) země přislíbila přijmout celou řadu úsporných opatření a škrtů, mezi která patří i snížení mezd státním zaměstnancům, snížení důchodů a zvýšení daní. Se škrty ale nesouhlasí tamní odbory, které zorganizovaly celou řadu stávek a protestů.