Farmáři z Východu potáhnou na Brusel

Čeští zemědělci si podle propočtů přijdou na dotacích a různých podporách zhruba na jedenáct tisíc korun na jeden hektar. To je přibližně o polovinu méně než Rakušané a asi o třetinu méně než Němci. Výsledkem jsou neobdělaná pole a vybité chovy. Jeden příklad za všechny – kvůli levným dovozům z bohatě dotovaných zemí Evropy zmizelo z českých chlévů za deset let zhruba jeden a půl milionu vepřů.

Farmáři z východní Evropy nyní čekají, až se tyto nefér podmínky srovnají. K tomu by mělo dojít po roce 2013, kdy skončí takzvané přechodné období. Na půdě EU se ale údajně mluví o dalším přechodném období, které by dotace pro zemědělce z postkomunistických států mělo udržet u ledu na dalších deset let.

Jenomže další utahování opasků podle zemědělců z České republiky, Slovenska, Maďarska či Polska nepřichází v úvahu. S dalšími novými členskými zeměmi EU tento týden podepsali deklaraci, která tomu má zabránit.

Jan Veleba, šéf Agrární komory České republiky, soudí, že farmáři z nových členských států EU jsou připraveni i na společné protesty a demonstrace. Tedy pokud selžou veškerá vyjednávání.

"Jestliže by se vědělo, že se to nepodaří (srovnání podmínek), musí se použít jiné metody než konference a jednání. Zcela určitě bychom k tomuto řešení směřovali," uvedl Veleba s tím, že Češi se stali iniciátory jednání mezi novými členskými státy unie.

Jak se vyjednávání okolo zemědělských dotací nakonec vyvine, je velkou otázkou. Někteří zemědělští experti totiž říkají, že i kdyby unie nezavedla další přechodné období, výše dotací pro jednotlivé státy by zůstala nadále rozdílná.