EU a Rusko nabízejí Čechům pomoc. Kolik peněz dostaneme?

Podle mluvčí Wheelerové eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn vyjádřil politování nad ztrátami na životech v postižených zemích. Komisař Hahn by chtěl ujistit země zasažené záplavami a jejich vlády, že evropská rodina je připravena pomoci prostřednictvím Fondu solidarity, řekla Wheelerová.

Aby země mohly požádat o pomoc z Fondu solidarity, musí škody přesáhnout určitou hranici související v zásadě s jejich hrubým domácím produktem. V případě ČR je to 872 milionů eur (22 miliard korun), v případě Rakouska 1,79 miliardy eur a Německa 3,67 miliardy. Pomoc ale může být udělena i v případě, že škody tento práh nepřesáhnou, ale živelní pohroma způsobí velké regionální škody.

V obou případech pomoc dosáhne 2,5 procenta zjištěné škody. V případě velké "národní pohromy" přesahující zmíněný limit, pak pomoc naroste o šest procent škod nad limit. Pokud jde o ČR, bylo by to navíc šest procent ze škod nad 872 milionů eur.

Pomoc při odstraňování následků záplav v Česku, Německu a Rakousku dnes nabídlo Evropské unii Rusko. "Jsme znepokojeni situací okolo povodní v řadě evropských zemí. Jestli se pomoc bude hodit, jsme připraveni poskytnout podporu při likvidaci následků," řekl podle agentury ITAR-TASS Sergej Mirošničenko z ministerstva pro mimořádné situace během telemostu s krizovým štábem EU v Bruselu.

Povodně a přívalové deště („průtrže mračen") doprovázejí lidi po celou jejich historii. V posledních letech jejich incidence roste, alespoň se to tak jeví na základě zpráv z médií a komentářů některých odborníků. Z historických údajů je nicméně patrné, že povodně a přívalové deště trápily obyvatele Čech už v minulosti. Katastrofální povodně například postihly Prahu v letech 1501, 1784, 1845, 1872 až 1890. Dobové obrázky dokumentující, jaké škody povodeň napáchala, najdeme například ve zdigitalizované knize Velká povodeň v Čechách ve dnech 2. až 5. září 1890 nebo v dobové reportáži Povodeň v Čechách 1890.

Typy povodní vyskytující se v České republice a faktory, které je ovlivňují:

1) Zimní povodně způsobené táním sněhu, které přicházejí na jaře nebo i v zimě při výrazném oteplení. Při nich bývají zpravidla zasaženy podhorské vodní toky a větší toky v nížinách.

2) Letní a podzimní povodně způsobené déletrvajícími srážkami. Typicky jsou při nich postiženy všechny toky ve srážkami zasaženém území, nejvíce na dolních tocích řek.

3) Letní povodně, které jsou vyvolané intenzivními přívalovými srážkami. Dochází při nich k extrémním srážkám (až 100 mm za hodinu) a mají zpravidla výrazné lokální dopady.

Zatímco na povodně zasahující oblasti kolem toků řek lze alespoň do jisté míry připravit, u povodní, které jsou důsledkem přívalových dešťů je to téměř nemožné. Taková povodeň zasahuje neočekávaně i v místech, která jsou od řek či potoků velmi vzdálena. Velké množství srážek, v kombinaci například s nefungující kanalizací může napáchat značné škody takřka kdekoliv. Z údajů pojišťoven a Hasičského záchranného sboru vyplývá, že v posledních letech v Česku už téměř není okres, kde by nehrozila povodeň.

(Zdroj: stopzaplavam.cz)