Nehoráznost. Takto si užívali Řekové v práci, teď je konec

Šest dní dovolené navíc měli ti zaměstnanci, kteří museli u počítačů trávit denně více než pět hodin. Zrušení této výhody se rovná pracovní síle 5000 zaměstnanců, řekl Mitsotakis. Jde podle něj o "malý, leč symbolický krok" směrem k modernizaci státní správy.

Řecko v důsledku těžkých hospodářských obtíží už zrušilo mnoho dalších výhod, například příplatky za pracovní docházku či převod penze zemřelých otců na neprovdané dcery.

V červenci parlament schválil plán reforem veřejného sektoru, který předpokládá, že do konce tohoto roku bude 25.000 zaměstnanců buď přesunuto na jiná pracovní místa, nebo propuštěno.

Psycholog Andreas Armatas se stále častěji setkává s lidmi, které krize sice nezasáhla přímo, například v podobě ztráty zaměstnání, přesto ale jejich životy výrazně ovlivnila. Jedná se především o rodiče, jejichž děti s vidinou profesního uplatnění odešly z Řecka, a je tak uvrhly do sociální izolace. Během tří let vzrostl v Řecku počet sebevražd oficiálně o 37 %. Odborníci přitom varují, že reálná čísla jsou ještě vyšší.

Obavy psychologů z nepříznivého vývoje navíc nepramení pouze z aktuálního stavu. Dle jejich názoru je téměř jisté, že psychické poruchy a nemoci Řeků neodezní ani spolu s budoucím koncem krize, ale budou je pronásledovat celý život. Za největší problém přitom psychologové považují délku trvání krize. V recesi se Řecko nachází již pět let a vyhlídky na její konec jsou stále v nedohlednu, informuje investicniweb.cz.

Nejmenovaný bývalý řecký politik lidem s psychickými poruchami vzkazuje: "Pokud hledáte psychiatra, přeji vám hodně štěstí. Budete ho potřebovat." Vzápětí ale dodává: "Díky krizi si řecká společnost začala uvědomovat, že léčba psychických poruch není něčím, za co by se měl člověk stydět. To, co si Američané prožili před dvaceti lety, si Řekové prožívají nyní."