EU přitvrzuje: Chystá se třetí fáze sankcí proti Rusku, má to ale háček

Evropská unie kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym zmrazila majetek a zakázala vstup na své území zhruba pěti desítkám osob z Ruska i z Krymu, především politikům, vojákům či pracovníkům tajných služeb. Na rozdíl od Spojených států, jejichž opatření cílí také na některé ruské firmy či banky, ale právní základ evropských sankcí zatím neumožňuje postihovat společnosti.

Evropská komise také připravuje analýzy možných podob a dopadů širších hospodářských sankcí, které by postihly například celá odvětví ruské ekonomiky. O jejich spuštění by v případě další eskalace konfliktu musel zřejmě rozhodnout unijní summit.

Evropský komisař Siim Kallas, který zodpovídá za hospodářské a měnové otázky, dnes novinářům přípravu plošných sankcí potvrdil. Uvedl, že jsou zvažovány tři scénáře, z nichž ten nejvýraznější by ovlivnil i růst evropského hospodářství. To má podle jarní prognózy v celé EU letos vzrůst o 1,6 procenta a v zemích eurozóny o 1,2 procenta. Příští rok by unie měla potvrdit, že se jí daří zvládat důsledky krize a růst zrychlit na dvě procenta v celé EU a na 1,7 procenta v zemích platících eurem.

Odborníci připravující možnou třetí fázi sankcí se podle diplomatů snaží nalézt vyvážený model, který by dopady rovnoměrně rozdělil mezi členské země. "Některé země jsou důsledkům vystaveny více, některé méně. Samozřejmě pobaltské země a státy jako Finsko nebo Kypr, které mají větší ekonomické vazby s Ruskem, mohou být postižené více," poznamenal dnes Kallas. Připomněl také, že nyní velmi silná evropská diskuse o snížení energetické závislosti na Rusku a o související problematice se vede už od roku 2006.

"Je také jasné, že tato krize má vážný dopad na ruskou ekonomiku," zdůraznil eurokomisař. Polovinu příjmů ruské centrální vlády podle něj tvoří právě peníze z prodeje ropy a zemního plynu. Přerušení dodávek by tak podle něj znamenalo také pro Rusko výrazné finanční ztráty.

Mezinárodní měnový fond (MMF) na konci dubna snížil svůj odhad letošního růstu ruské ekonomiky na 0,2 procenta z dříve očekávaných 1,3 procenta. MMF zároveň očekává, že odliv kapitálu z Ruska letos dosáhne 100 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč). 

Psali jsme: Ruský plyn rozděluje Evropu  

Ruský rubl jen během čtyř letošních měsíců klesl vůči dolaru o deset procent. To samozřejmě vyvolává silné inflační tlaky v zemi silně závislé na dovozu spotřebního zboží. Už dvakrát na ně reagovala i ruská centrální banka, když nejdříve počátkem března zvedla klíčovou úrokovou sazbu z 5,5 na sedm procent a koncem minulého týdne ji zvýšila o další půlprocento. To je v situaci, kdy centrální banky s touto sazbou hýbou často i po čvrtprocentech, velmi radikální skok.

Málokterá země vyvolává při hodnocení jeho síly tolik protichůdných názorů jako Rusko. Jeho zastánci argumentují jeho silnou surovinovou základnou, na níž je zbytek světa velmi závislý. Protivníci používají argumenty o přílišné ruské závislosti na jeho surovinách.

Ruská centrální banka v minulém týdnu již třetí týden po sobě zrušila emisi dluhopisů. Prostě o ně nebyl zájem. Rusko potřebuje další odběratele svých surovin. Aby mohlo dodávat do Jižní Koreje plyn, je ochotno odepsat sousední KLDR 90 procent jejího dluhu, jen aby mohlo přes její území plynovod vybudovat. A jedná se „pouze" o deset miliard dolarů. Připojení Krymu k Rusku také nebude zadarmo a již teď stojí desítky miliard dolarů. Přitom přínos Krymu pro ruskou ekonomiku je prakticky zanedbatelný. Plány vytvořit z něj další zónu hazardu jsou všeho nejvíce projevem bezradnosti.

V zájmu vyspělých trhů není a nemůže být přání srazit ruskou ekonomiku na kolena. Ekonomiky jsou výrazně provázány a ruský trh je velký. Takže ani vyspělé ekonomiky nemají zájem na ruském hospodářském chaosu. Na druhé straně jsou silácká slova ruských představitelů dobrým nástrojem k odvedení pozornosti obyvatel od ekonomických problémů, které budou dále narůstat, uvedl burzovnizpravodaj.cz.