Klesá efektivita práce, lidé méně nakupují. Vlna veder může stát miliardy

Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že v letech 1980 až 2020 extrémní výkyvy počasí způsobily 32 evropským státům ztráty 450 až 520 miliard eur (11 až 12,7 bilionu korun). Jen zhruba čtvrtina až třetina těchto ztrát byla kryta pojištěním.

Vedra v roce 2003 srazila hospodářský růst Francie o jednu až dvě desetiny procentního bodu. Tehdy ovšem extrémně vysoké teploty panovaly dva týdny, zatímco letos má za sebou Francie nejteplejší květen ve své historii, druhý nejparnější červen od roku 1947 a červenec zatím vypadá také velmi nadprůměrně.

Rok 2003 znamenal ve Francii zlom v přístupu k vlnám vedra. Během horkého léta, kdy se teploty poměrně často pohybovaly nad 40 stupni a nemocnice sháněly ventilátory pro ochlazování pacientů, zemřelo ve Francii na 19.000 lidí. Po celé Evropě to bylo 70.000 úmrtí spojených s horkem. Francie se po osudném létě začala problematikou intenzivně zabývat, loni tam kvůli vedrům zemřelo 204 seniorů, píše server Ouest France.

Podle ministerstva obchodu Spojených států reaguje 70 procent hospodářství na změny počasí. Změny klimatu tedy ovlivňují většinu činností, píše BFM TV.

Mezinárodní organizace práce (ILO) odhaduje, že pokud stoupne teplota nad 33 stupňů, propadne se produktivita a efektivita práce zaměstnanců na polovinu. Největší vliv mají vysoké teploty ve stavebnictví, dopravě, zemědělství a lesnictví. Do roku 2030 by mohl počet odpracovaných hodin klesat o více než dvě procenta ročně, což by odpovídalo 80 milionům pracovních míst na plný úvazek. V jihovýchodní Asii a Africe by to mohlo být až pět procent ročně. Teploty by byly tak vysoké, že lidé budou pracovat pomaleji nebo nebudou jistou část dne moci pracovat vůbec, vysvětluje ILO.

Vedro má také tendenci brzdit spotřebu lidí. Při vlně horka v srpnu 2003 klesla ve Francii spotřeba téměř o tři procenta. Při vysokých teplotách lidé méně nakupují oblečení a potraviny, nejčastěji maso, čokoládu a čerstvé ovoce a zeleninu, jejichž cena rapidně stoupá, píše BFM TV.

Extrémní počasí zatěžuje také zdravotnictví, je více úmrtí, rostou náklady na lékařskou péči. Lidé při vyšších teplotách i kvůli různým omezením méně cestují, což snižuje jejich kvalitu života. Finanční dopad na zdravotnictví nelze podle BFM TV vyčíslit, ale zařízení i personál jsou po dvou pandemických letech méně odolní než dřív.