Psychicky nemocní lidé podléhají trikům e-shopů, upozorňuje The Guardian

V jejím případě jde o o nakupování on-line, píše britský deník The Guardian. Poukazuje na to, že internetoví obchodníci se snaží přitáhnout zákazníky a ti s psychickými problémy jim podlehnou obzvláště snadno.

"Na začátku roku jsem měla dluh 4250 liber (123.630 Kč) za blbosti," přiznává Wareová. "Dobrých 95 procent z toho bylo kvůli impulzivnímu utrácení, třeba za lístky na Cher za 300 liber," říká.

Podle organizace Money and Mental Health (Peníze a psychické zdraví) jeden z osmi dospělých utratí na internetu víc peněz, než si může dovolit, a skoro každý čtvrtý nakupuje věci, které nepotřebuje. Lidé, kteří mají psychické problémy, jsou dvojnásobně náchylní se těchto prohřešků dopustit a mimořádně náročné to je pro ně během pandemie covidu-19.

Impulzivní nákupy Brity vyjdou podle loňského průzkumu finanční společnosti 118118 Money měsíčně na miliardu liber. Ačkoliv roli při tom hraje psychické zdraví, nálada a osobnost, při ovlivňování našeho chování při on-line nákupech se ve stále větší míře používají psychologické nástroje. Důsledkem toho je, že naše neplánované nákupy nejsou až tak spontánní, jak si myslíme. A tyto taktiky jsou propracované a udělané tak, aby byly nenápadné.

Jedním z nejčastějším způsobů, jak se nás snaží obchodníci ovlivnit, je přesvědčování, že o něco přijdeme, když věc rychle nekoupíme. Když je něčeho omezené množství, vzbuzuje to pocit naléhavosti a nutí nás to jednat rychle. To využívají weby hotelů, které uvádějí, že jsou volné jen čtyři pokoje a že si nabídku prohlíží pět lidí. Velikost nákupu nutná pro dopravu zdarma funguje stejně. Ten bolestný pocit, že přijdeme o něco zadarmo, nás může vést k tomu, že utratíme trošku větší částku, i když ty věci navíc ani nepotřebujeme.

Recenze a doporučení signalizují, že něco je otestované. Fungují, protože jsme stádní tvorové: napodobujeme jeden druhého. Obchodníci toho využívají, když nám ukazují, co si pořídili jiní zákazníci, facebook nás informuje, co koupili naši přátelé. Jejich názorům totiž nejvíce věříme.

Bez nástrah není ani kupování věcí k vyzkoušení doma. Zákazník si může objednat více kousků a vrátit ty, které nechce. Obchodníci dobře vědí, kolik lidí se chce vyhnout rozhodování nebo otravnému posílání zboží zpět. Emily Wareová souhlasí: "Problém byl v tom, že jsem si nechávala víc oblečení, než na kolik jsem měla peníze."

Prohlížení velkého množství podobných výrobků člověka unaví, a tak autoři webových stránek přišli na způsoby, jak nás udržet ve střehu. "Náš mozek je nastaven tak, že je třeba dávat pozor, když je něco odlišné, protože to může být potenciální nebezpečí nebo příležitost," vysvětluje psycholožka Kate Nightingaleová. Proto je lepší obsah rámovat a rozdělovat než míchat všechno dohromady. Zvětšit písmo o jeden nebo dva body je prý také dobré. "Protože je to o něco větší, bezděčně tomu věnujete pozornost," říká Nightingaleová.

Takové formy plateb, které se obejdou bez větších komplikací, nám umožní nakupovat rychleji, než o všem začneme přemýšlet. Možnost odložené splatnosti zase dává iluzi platební flexibility a dostupnosti, ale nenápadně zamlčuje, že jde o formu dluhu.

Organizace Money and Mental Health upozorňuje, že díky těmto a dalším trikům vzniká nebezpečí, že se někteří zákazníci dostanou do dluhů. Vyzývá proto obchodníky, aby nakupování na internetu zpomalili a do celého procesu vrátili nějaká pozdržení. "Vezměte si třeba frontu v kamenném obchodě, kolikrát jste vybranou věc odložili, když jste museli dlouho čekat," říká Nightingaleová. Takovou komplikací při on-line nakupování je nutnost kliknout na vícero tlačítek nebo přečíst text napsaný malými písmenky, tedy věci, kterým se tvůrci webů obvykle snaží vyhýbat.

Dluhová poradkyně neziskové společnosti Money Advice Hub (Centrum pro finanční poradenství) Samantha Nurseová klientům radí, aby "se pokusili uvědomit si své návyky provázející impulzivní nakupování a našli způsoby, jak nutkání potlačit".

Emily Wareová vzpomíná, že když před šesti lety začala pracovat v on-line marketingu, dívala se na reklamy na sázení a říkala si, jak mají směšnou taktiku a že by se nikdy nenechala takto chytit. "Ale podařilo se mi spadnout do něčeho, co je velmi podobně návykové," přiznává.