Schodek rozpočtu stoupl na 252,7 miliard. Příští rok bude rizikový, varuje analytik

Příjmy rozpočtu ke konci září meziročně klesly o 45 miliard na 1,06 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 62,4 miliardy na 907,1 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 186,7 miliardy na 1,31 bilionu korun.

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila se tak potvrzuje dojem z předchozích měsíců, že schválený celoroční deficit 500 miliard korun zřejmě nebude naplněn a měl by vystačit i s rezervou. "O to pozoruhodnější je pak návrh ministryně financí (Aleny Schillerové, za ANO), která debatu o deficitu pro rok 2021 otevřela návrhem na 320 miliard korun, přičemž v něm chybí diskutované zrušení superhrubé mzdy, které by deficit bezpečně vyhnalo až do okolí 400 miliard korun. Vláda si tak zřejmě našla zalíbení ve stamiliardových schodcích i bez jasného zdůvodnění," uvedl.

Nižší bude letošní schodek rozpočtu i podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského. "Vývoj státního rozpočtu je lepší, než jsme očekávali, což podporuje i příznivější makroekonomické prostředí. Celkově nás tak aktuální situace vede ke zlepšení naší prognózy pro letošní rok z původních 400 miliard korun na 350 miliard korun," uvedl.

MF zároveň informovalo, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo ke konci září 148,6 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 97,4 miliardy korun. Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 22,2 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků nebo oddlužení vybraných nemocnic na 29,1 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci září kleslo meziročně o 19,3 miliardy na 79 miliard korun. Důvodem je podle MF především prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob.

Inkaso daně z přidané hodnoty kleslo o 3,7 miliardy na 204 miliardy korun. V tomto případě se především negativně projevil meziroční pokles maloobchodních tržeb. Příjem tlumily i nižší sazby daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. "Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet 1,7 miliardy korun. Na druhou stranu pouze za září bylo inkaso meziročně vyšší o 1,5 miliardy korun, kdy se mimo jiné projevila úhrada daňových povinností posečkaných v minulých měsících," uvedlo MF.

V případě výdajů rostly především kapitálové výdaje, a to o 24,4 procenta, tedy o 20,8 miliardy, na 105,9 miliardy korun. Běžné výdaje meziročně stouply o 16 procent, tedy o 166 miliard, na 1,2 bilionu korun.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci září 505,7 miliardy korun, meziročně o 56,9 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 378,4 miliardy korun.

Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Pro příští rok naplánovalo ministerstvo schodek rozpočtu 320 miliard korun. Návrh musí vláda do konce října projednat a poslat Sněmovně ke schválení.

Ekonomové: Schodek rozpočtu může být příští rok vyšší než letos

Ministerstvo financí ve středu poslalo vládě návrh státního rozpočtu se schodkem 320 miliard korun, celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Pro letošní rok je schodek rozpočtu zvýšen kvůli dopadům šíření koronaviru na 500 miliard korun z původních 40 miliard korun.

@MinFinCZ předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2021 se schodkem 320 mld. Kč. To je suma přesahující rámec daný (již rozvolněným) zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Návrh navíc nezahrnuje zvažované zrušení superhrubé mzdy. https://t.co/YYuZ9kphW6

"Představený návrh nás překvapil svou výší deficitu oproti našemu původnímu předpokladu 270 miliard korun. Nicméně aktuální postup ministerstva financí pokládáme za návrat k předchozí konzervativní praxi, kdy byl předkládán raději vyšší návrh deficitu státního rozpočtu, který následně skončil s lepším výsledkem," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.

Pode hlavního ekonoma UniCredit bank Pavla Sobíška přípravu státního rozpočtu na rok 2021 zřejmě provází chaos. "Ani ne týden poté, co média odcitovala zmínku ministryně financí o překvapivě malé výši schodku, předkládá ministerstvo financí návrh se schodkem skoro trojnásobně vyšším. Ten bude tak pravděpodobně vyšší než letošní schodek, a to i bez efektů případného zrušení superhrubé mzdy," uvedl. Před týdnem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že zatím chystá rozpočet se schodkem 116 miliard korun.

"Představený návrh rozpočtu je podstatně vyšší, než jsme doposud očekávali, a schodek dosahuje výše 5,5 procenta HDP. Přitom neobsahuje případně další návrhy, které neprošly doposud legislativním procesem a které mohou finální deficit dále navýšit," upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Dále uvedl, že průměrný doposud očekávaný deficit v zemích regionu střední Evropy je kolem 4,5 procenta HDP, v eurozóně necelých pět procent HDP. "Podle dosavadního návrhu rozpočtu bude tak patřit ČR mezi země s vyšším deficitem, což může představovat určité riziko z pohledu reakce finančních trhů," dodal.

??Německý rozpočet na 2021 schodek 96,2 mld eur (cca 2,5% HDP). Na roky 2022 až 2024 už předpokládá rychlé snižování deficitu z 10,5↘️ 6,7 ↘️ 5,2 mld tj. pod 0,3% HDP?? "who knows...?" aneb "Hádej, hádej, hádači..." Tak třeba...mínus 239 miliard, tj. -4 %HDP??? ??@CT24zive https://t.co/o8lIL6VTlK

Analytik Natland Petr Bartoň uvedl, že při započtení úprav daně z příjmu, které návrh neobsahuje, se schodek rozpočtu dostává zhruba 420 miliard korun. "To je v podstatě srovnatelné s 460 miliardami „covidového“ deficitu letos. Ani nejpesimističtější epidemiologové přitom nepředpokládají, že by epidemie měla být příští rok stejně silná (a nebezpečná) jako letos," uvedl.