ČSÚ: Českou kulturou "proteče" za rok 203 miliard korun

Největší podíl na financování kultury mají nefinanční a finanční podniky, ty sponzorovaly většinu kulturního dění (56,9 procenta). Domácností mají skoro čtvrtinový (24,7 procenta) podíl a nevládní neziskové instituce věnovaly 4,3 procenta. Z jiných zdrojů (například z evropských fondů) se zaplatilo 0,2 procenta kulturního dění v Česku.

V kultuře pracuje více než 81,5 tisíce zaměstnanců a přes dva tisíce dobrovolných pracovníků.

Nejvyšší průměrné mzdy dostávají vývojáři počítačových her a pracovníci zpravodajských kanceláří (přes 40 tisíc korun měsíčně), nejhůře jsou naopak placeni památkáři a pracovníci kulturních domů (pod 20 tisíc korun).

Objem hrubého domácího produktu v kultuře tvoří přibližně 64 miliard korun. To je podle statistiků 1,76 procenta českého HDP.

Problémem této statistiky je podle Nováka ve vymezení sektoru kultury. Statistici se do něj totiž rozhodli zařadit i kreativní průmysly, například tvorbu reklamy.

To uvedla i Lenka Lázňovská, ředitelka Národního infor­mačního a pora­den­ského stře­diska pro kul­turu (NIPOS). "Například pozor u mezd - jde o statistický průměr, mohli bychom se lehce dočkat toho, že kultura je nadhodnoceným odvětvím, což všichni víme, že není pravda."

Statistici díky výsledkům měření vytvořili "satelitní účet", ze kterého potom může vycházet i ministerstvo kultury vzhledem k financování jednotlivých projektů. "Satelitní účet je specifický v tom, že poskytuje podstatně více informací a zejména vzájemné vazby a provázanosti," řekla Mediafaxu Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ, podle které je tento komplexní popis kultury naprosto nový. "Je to skutečně nová věc a naprosto jedinečná."

Náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková zhodnotila význam účtu pro ministerstvo. "V rámci satelitního účtu kultury získáme jistě mnoho informací, které nám pomůžou lépe nastartovat proces zpřístupňování kulturního dědictví, v rámci provozování státních památkových objektů, státních galerií a muzeí, určitě nám pomohou lépe pomoci nastavit hladinu odměňování ve státních příspěvkových organizacích," řekla Mediafaxu Matoušková, podle které satelitní účet rozhodně nepřinese odpověď na otázku, jaké konkrétní přínosy přinesou veřejnosti vložené peníze například do restaurování památkových objektů.