Proč jezdí v Barmě na pravé straně s auty s volantem vpravo? K radikální změně došlo ze dne na den

Letos v prosinci to bude už 47 let, co obyvatelé Barmy, nebo chcete-li Myanmaru jezdí na pravé straně. Nebyla přizpůsobena infrastruktura ani značení, jen prostě ze dne na den všichni otočili. A proč? Protože tehdejší diktátor Ne Win se rozhodl, že to je velmi dobrý nápad. 

Země byla původně pod vládou britského impéria a začala tak nejprve jezdit na levé straně silnice. S osamostatněním v roce 1948 to nikoho ani nenapadlo změnit a tak obyvatelé asijské země dalších 22 let jezdili tak, jak si na začátku zvykli. 

Pak nadešel 6. prosinec 1970 a všechno bylo jinak. Mohl za to Generál Ne Win, který v zemi zastával funkci premiéra v letech 1958-1960, 1962 - 1974, roli prezidenta v letech 1962 - 1981 a z ústraní pak ovládal zemi až do roku 1998. Ten se tehdy rozhodl, že všichni řidiči prostě budou jezdit opačně.

Existuje několik teorií, proč to udělal a jedna je šílenější, než druhá. Podle jedné z nich se mu o tom zdálo ve snu a tak to uskutečnil. Zdaleka nejpodporovanější pak hovoří o tom, že Ne Win dal na radu svého astrologa, kterému hvězdy řekli, že pro zemi bude lepší, když budou řidiči jezdit na pravé straně.

Auta a značky se nemění

Ještě větší zmatení pak vyvolávají auta. Ta jsou v zemi většinou import z druhé ruky z Japonska, které jezdí vlevo. To nevadilo, dokud jezdila Barma stejným směrem. Po změně se jiná auta dovážet nezačala a úpravě zákona o importu vozidel se začalo hovořit až teprve minulý rok. Po téměř 50 letech se také ještě pořád nepodařilo přesunout dopravní značení.

Místní řidiči však jezdí nadále a už to nikomu nepřijde divné, prostě si zvykli. Jediný, kdo má v současnosti s podivným řízením problém, už jsou pouze turisté. 

Změna směru jízdy nebyla jediným aktem šílenství

Jako by to samo o sobě nestačilo, Ne Win dělal i mnoho dalších podivností. Jedním příkladem je to, že měl panickou hrůzu z čísla 100 a zároveň mu někdo poradil, že devítka je příznivé číslo. A tak se stalo, že bankovky v hodnotě 100 kyat byly vyřazeny z oběhu a nahrazeny bankovkami 45 a 90. Tím mimo jiné na čas ochromil barmskou ekonomiku, protože veškeré úspory ve stovkových bankovkách byly najednou bez náhrady k ničemu.

Asi úplně nejšílenější příběh, který o něm koluje, bude ten o krvi delfínů. Asi šlo o nějakou pokroucenou barmskou verzi Čachtické paní. Bláznivý diktátor se pravidelně koupal v delfíní krvi a pevně věřil tomu, že si díky tomu navždy uchová mládí. Snad měl částečně pravdu, dožil se totiž úctyhodných 92 let.